Ticho léčí: Jak klid chrání mozek, srdce i psychickou pohodu?

Ticho není jen absence hluku. Je to prostor, kde se může regenerovat tělo i mysl.
Tereza Zajíčková
——
31. července 2025

Foto: Profimedia

Zvuková kulisa moderního života není jen hlasitá, ale také nepřetržitá. Městský provoz, hluk domácích spotřebičů, digitální notifikace – to všechno vás bez přestávky obklopuje a nenápadně odvádí pozornost od vnitřního klidu. I když tyto vjemy často ani nevnímáte, vaše tělo na ně reaguje napětím, vyšší bdělostí a pomalejší regenerací.

Ticho oproti tomu přináší něco, co v běžném dni často chybí: prostor, který není prázdný ani promarněný, ale uzpůsobený ke zklidnění. Vědecké výzkumy napříč obory – od neurologie po kardiologii – potvrzují, že právě ticho přináší prokazatelné benefity pro mozek, srdce i psychickou odolnost. A čím méně ho máte, tím je cennější.

Co udělají dvě minuty ticha s tepem a tlakem?

V roce 2006 publikoval tým vědců v časopise Heart pozoruhodný objev: dvě minuty naprostého ticha po poslechu relaxačních skladeb vedly k významnému snížení srdeční frekvence i krevního tlaku. A to dokonce ve větší míře než samotná hudba. Zjištění, která byla původně vedlejším efektem výzkumu akustických podnětů, spustila širší zájem o to, jak prostředí ovlivňuje kardiovaskulární systém, a ukázala, že i běžná hladina hluku může držet tělo v neustálé pohotovosti.

Na rozdíl od zvukové stimulace vytváří klidné prostředí podmínky, v nichž může srdce pracovat s menší námahou. Tepová frekvence se stabilizuje, krevní tlak klesá a tělo přechází do režimu, který podporuje přirozenou regeneraci. Právě proto kardiologové stále častěji doporučují zařazovat do dne krátké pauzy bez rušivých zvuků – například při ranním vstávání, během obědové pauzy nebo těsně před usnutím. Nejde o terapii v klasickém slova smyslu, ale o jednoduchý návyk, jenž může fungovat jako každodenní prevence srdečních onemocnění.

Mozek potřebuje ticho stejně jako spánek

Zatímco zvuky přírody mají na mozek uklidňující vliv, městský hluk působí přesně opačně. Nejenže narušuje soustředění, ale drží mysl v režimu zvýšené ostražitosti, což z dlouhodobého hlediska vyčerpává mentální kapacitu. „Ticho je důležitou živinou. Je nezbytné pro naše myšlení,“ upozorňuje pro The Guardian Richard Cytowic, profesor neurologie na George Washington University. Náš mozek byl podle něj po tisíciletí nastaven na tiché prostředí přírody – jemné šumění větru a zpěv ptáků –, nikoli na neustálé digitální rozptýlení či hlukový smog velkých měst.

Vědecké poznatky ukazují, že ticho neznamená pro mozek nečinnost. Naopak. Právě ve chvílích klidu dochází ke zpracovávání informací, ukládání vzpomínek a mentální duševní energie. Krátké pauzy bez rušivých podnětů tak zlepšují koncentraci, podporují paměť i schopnost učení. Navíc se ukazuje, že pravidelný kontakt s tichem stimuluje tvorbu nových mozkových buněk (neboli neuroplasticitu), která je klíčová pro dlouhodobou podporu kognitivních funkcí.

Vnitřní klid jako terapie

Přestože řadu okolních zvuků nevnímáte jako rušivé, vaše tělo na jejich přítomnost reaguje. Šum města, upozornění na displeji telefonu nebo televize puštěná jako kulisa při vaření vytvářejí prostředí, které udržuje nervovou soustavu v mírně aktivovaném režimu. „Nahromadění nepříjemného hluku může vést k psychickému stresu a nadměrnému uvolňování kortizolu,“ popisuje pro magazín Healthline klinická psycholožka Martine Prunty. Právě proto má i krátká chvíle v klidu znatelný účinek – dech se prohlubuje, tělo uvolňuje a mysl získává prostor, jenž jí během dne schází. Ticho navíc přispívá k celkové psychické rovnováze a podle některých výzkumů může snižovat i riziko deprese nebo úzkostných poruch. Některé terapeutické přístupy, jako je například mindfulness nebo meditace, proto využívají řízené ticho při práci se stresem, bolestí či traumatem.

Ticho není luxus, ale základní potřeba, kterou má smysl brát vážně. Pokud ho ve svém dni cíleně vyhledáváte, dáváte tím prostor tělu i mysli lépe fungovat. A právě to z něj dělá nenápadný, ale účinný nástroj každodenní rovnováhy.

Tereza Zajíčková

Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu