Terapie beze slov: Co všechno dokáže dotek?

Z evolučního hlediska má fyzický kontakt zásadní význam. U primátů i lidí sloužil nejen k ochraně a péči, ale také k upevňování sociálních vazeb. A tento vzorec v sobě neseme dodnes. Blízkost byla klíčem k přežití, proto naše nervová soustava dodnes reaguje na dotek jako na signál bezpečí. Psychologové upozorňují, že právě nedostatek fyzické blízkosti může vést k odcizení ve vztahu dřív než ticho nebo neshoda. Propojení tedy nevzniká jen v rozhovorech, ale i v tom, co se odehrává beze slov.

Proč je dotek hlasitější než slova?

Slova nás učí vyjadřovat emoce, pomocí fyzického kontaktu je ale můžeme přímo předávat. Zatímco jazyk je filtrován rozumem, tónem hlasu a kontextem, fyzická blízkost působí okamžitě, bez potřeby překladu. Objetí, pohlazení nebo prosté přiblížení k partnerovi může být vnímáno jako potvrzení toho, že ho vidíte a slyšíte (i když nepadne jediné slovo). 
Ve vztazích navíc často nehledáme odpověď, ale spíš pocit, že nejsme sami. A to se občas slovy nedá vyjádřit. Zvlášť ve chvílích, kdy je komunikace nedokončená nebo příliš nabitá emocemi, dokáže fyzická blízkost znovu otevřít prostor pro propojení. Ne proto, že by vyřešila problém, ale tím, že ho na chvíli odsune stranou. Dotek tak může vnést do rozhovoru nový tón ještě dřív, než se znovu nadechnete k dalšímu pokusu o porozumění.

Co se děje v těle, když se dotýkáme

Ve chvíli, kdy se vás dotkne někdo blízký, na to tělo okamžitě zareaguje. Mozek začne uvolňovat oxytocin – peptidový hormon, jenž je spojován s důvěrou, láskou a pocitem bezpečí. Zároveň klesá hladina kortizolu, hlavního stresového hormonu. Výsledkem je znatelný posun: srdce zpomalí, dech se prohloubí, tělo přejde z pohotovostního režimu do stavu klidu. Fyzický dotek doslova „přeladí“ autonomní nervovou soustavu, a to i ve chvílích napětí, úzkosti, vyčerpání nebo dokonce bolesti.
Zásadní roli v tomto procesu hraje takzvaný bloudivý nerv (nervus vagus), který propojuje mozek s vnitřními orgány a ovlivňuje schopnost reagovat na stres. Jemná fyzická stimulace – jako je třeba držení za ruku nebo objetí – právě tento nerv aktivuje a spustí tak kaskádu reakcí vedoucích k celkovému zklidnění.

Lék pro tělo i duši

Účinek doteku ale zdaleka nekončí u hormonálních změn. Fyzická blízkost se ukazuje jako jeden z nejjednodušších způsobů, jak zklidnit přetížený nervový systém – obzvlášť v náročných situacích, kdy slova nestačí nebo by mohla zraňovat. Studie potvrzují, že držení za ruku snižuje vnímanou bolest, objetí před stresující událostí výrazně tlumí nárůst kortizolu a mazlení pomáhá navodit stav, ve kterém se tělo rychleji regeneruje. Právě proto se o doteku mluví jako o přirozeném analgetiku – nejen fyzickém, ale i emočním.
Ve vztahu funguje fyzický kontakt jako nenápadný, ale účinný prostředek znovunapojení. Nepřichází s řešením ani vysvětlením, ale vytváří prostor, kde se může napětí uvolnit dřív, než přeroste v odtažitost. V krizových chvílích často nestačí najít ta správná slova, a proto je důležité udržovat fyzickou dostupnost. Jak ostatně potvrzují vědecké studie (jako například ta publikovaná roku 2013 v odborném časopise Personality and Social Psychology Bulletin), páry, které si blízkost dopřávají pravidelně, bývají stabilnější, psychicky odolnější a spokojenější.

I blízkost má své formy

Dotek má mnoho podob a každá z nich ovlivňuje tělo a emoce trochu jinak. Vezměte si takové držení za ruku, které je sice nenápadné, ale mimořádně účinné. Vědci z University of Colorado Boulder ve svém výzkumu z roku 2018 došli k závěru, že při fyzickém kontaktu s blízkou osobou dochází ke sladění srdečního tepu, dechu i mozkových vln a zároveň k útlumu stresové reakce v mozku. Objetí zase výrazně zvyšuje hladinu oxytocinu a snižuje hladinu kortizolu. Pouhých dvacet vteřin v náruči partnera může údajně snížit krevní tlak, zpomalit dech a navodit pocit fyzického i psychického bezpečí.

Mazlení je ještě o kapku přínosnější: stimuluje totiž části mozku spojené se systémem odměny a zároveň podporuje uvolňování oxytocinu, dopaminu a serotoninu – látek, které navozují pocit bezpečí, klidu a citového napojení. Dlouhodobý kontakt, třeba při usínání nebo odpočinku, tak podporuje kvalitnější spánek a dokonce posiluje imunitní systém. Podle studií vykazují páry, které se často tulí nebo si dopřávají fyzickou blízkost i mimo sexuální kontext, vyšší míru spokojenosti a psychické odolnosti. Pravidelné doteky tak nepůsobí jen v daném okamžiku, ale zanechávají v těle i ve vztahu stopu, která má dlouhodobý (a nevyčíslitelný) účinek.