Ještě před pár lety se stolování v restauraci o samotě považovalo spíše za nouzové řešení. Za situaci, kdy člověk cestuje pracovně, anebo prostě zrovna nemá s kým usednout ke stolu. V dnešní době se však z jídla o samotě stává stále běžnější a také společensky méně stigmatizovaný fenomén. Zájem o tento způsob stolování potvrzují i rostoucí rezervace „pro jednoho“ v restauracích po celém světě, což ukazuje na proměnu společenských návyků a kulturních vnímání tohoto tématu.
Podle CNN zaznamenala platforma OpenTable, přední služba na online rezervace, v uplynulém roce růst počtu rezervací pro jednotlivce. Navíc průzkum, který si společnost nechala zpracovat, ukázal, že 60 % dotázaných alespoň jednou za poslední rok vyrazilo do restaurace samo – a nejvíce jich bylo mezi mileniály a generací Z. Není tedy divu, že se dnes stolování v klidu a bez doprovodu začíná vnímat jako zcela přirozená volba, dokonce i jako forma self-care.
Zatímco dříve bývalo obědvat nebo večeřet o samotě spojováno především s osamělostí, dnes se to často interpretuje jako příležitost vyhradit si čas sám pro sebe. OpenTable například zdůrazňuje, že hlavním důvodem, proč lidé volí tento formát, je osobní pohoda: „Klid a ticho jsou pro sólové stolující prioritou.“ V době, kdy se stále více mluví o dobrém jídle a gastronomii, a to také díky sociálním sítím, si mnozí chtějí vychutnat kulinární zážitek nerušeně a se všemi detaily.
Nárůst popularity sólového stolování neuniká ani pozornosti restauratérů. Mnoho z nich už pochopilo, že hosté přicházející sami rozhodně nejsou problém, ale spíše příležitost. Proto dnes víc podniků zavádí menší, útulné stoly anebo odlehlejší kouty, kde se sólový host může cítit komfortně. Další oblíbenou variantou je sezení u baru nebo pultu, odkud lze sledovat, jak v kuchyni vznikají jednotlivé chody, jak se pokrmy servírují či které suroviny se používají. V takových případech se člověk zaměří spíš na celkovou atmosféru a přímo nasává gastronomický proces. Být o samotě tak často přestává být důležitým faktorem. Atmosféra a dobré jídlo hrají hlavní roli.
Sóloví stolující většinou popisují tyto zkušenosti jako velmi pozitivní. Někteří si pochvalují možnost soustředit se na chutě, jiné zase baví víc si povídat s personálem nebo se zaměřit na detaily interiéru a samotnou prezentaci jídel. Navíc není tajemstvím, že počet lidí žijících o samotě neustále roste. V USA podle dat zveřejněných CNN už třetina populace žije single, což je výrazně víc než před několika dekádami. A podobnou tendenci sledujeme i v Česku. Podle dat Českého statistického úřadu postupně roste počet jednočlenných domácností, které aktuálně tvoří přibližně 30 % všech domácností v ČR. I to pomáhá vysvětlit, proč se stolování o samotě stává novou normou. Mění se i to, jak lidé restaurace objevují a jak si k nim hledají vztah. Díky sociálním sítím máme už dopředu dokonalý přehled o tom, co a jak se vaří, takže si je pak člověk klidně vyzkouší i sám.
V některých kulturách, kde je jídlo hlavně společenskou událostí, je ale stolování o samotě pořád vnímáno s jistými rozpaky. Už před několika lety vysvětlovala profesorka marketingu Rebecca Ratner z Robert H. Smith School of Business pro The Washington Post, že velké procento lidí zkrátka nechodí o samotě na potenciálně příjemné akce, jako je třeba kino, výstava nebo právě večeře v restauraci, ze strachu, že budou působit nepatřičně. Psychologové ovšem upozorňují na „spotlight effect“, podle něhož lidé výrazně přeceňují, jak moc je okolí sleduje a hodnotí.
Podle Ratner je nejlepším způsobem, jak překonat ostych, jíst sami častěji. Čím víc s tím člověk experimentuje, tím spíš pochopí, že to může být nejen plnohodnotný, ale i vyloženě příjemný zážitek. A nakonec si možná uvědomí, že občasná chvilka o samotě u dobrého jídla je vlastně ten nejlepší způsob, jak alespoň na okamžik uniknout každodennímu shonu. Takže příště, až budete mít chuť na dobrou večeři a nikdo další zrovna nebude po ruce, vyzkoušejte vyrazit sami. Možná zjistíte, že si gastronomický zážitek užijete mnohem intenzivněji a bez kompromisů.
Expert na beauty, estetickou medicínu a hodinařinu, který se se čtenářkami Harper’s Bazaar dělí o své znalosti v rámci své rubriky Beauty Insider.
Romantický únik do Krkonoš
Why Would You: Vzrušuje vás vidina pokračování Prázdnin?
První nádraží z 3D tiskárny: Japonsko posouvá hranice železniční infrastruktury