Pracovní den dnes většina lidí tráví u počítače. Hodiny nad klávesnicí nebo s telefonem v ruce přitom často vedou k tomu, že se tělo postupně sklání dopředu a páteř ztrácí svou přirozenou oporu. Držení těla ale není jen otázkou fyzického pohodlí. Výzkumy naznačují, že může ovlivňovat také psychické rozpoložení, zvládání stresu i to, jak člověk působí na své okolí. V pracovním prostředí totiž může hrát překvapivě významnou roli i to, zda sedíte nebo stojíte vzpřímeně.
Vztah mezi posturou a psychikou se stal předmětem několika psychologických studií. Experiment z roku 2010, publikovaný v časopise Psychological Science, sledoval, jak různé postoje ovlivňují hormonální reakce organismu. Účastníci, kteří zaujali takzvané otevřené pozice – tedy postoje, při nichž člověk stojí nebo sedí vzpřímeně a zabírá více prostoru – vykazovali vyšší hladinu testosteronu a nižší hladinu stresového hormonu kortizolu.
Naopak uzavřené pozice, například shrbená záda nebo zkřížené paže, byly spojeny s opačným efektem. Jak potvrdila studie z roku 2015 publikovaná v časopise Health Psychology, která sledovala reakce lidí ve stresové situaci, účastníci sedící vzpřímeně vykazovali vyšší sebeúctu a pozitivnější náladu než ti, kteří se hrbili. Odborníci proto upozorňují, že způsob držení těla může ovlivňovat i schopnost zvládat psychickou zátěž.
Držení těla má význam také z fyziologického hlediska. Pokud je páteř v přirozeném postavení, nervový systém i cévy mohou fungovat efektivněji. Podle fyzioterapeutů zatěžuje dlouhodobé hrbení krční páteř a svaly v oblasti šíje, což může narušovat průtok krve i přísun kyslíku do mozku. Důsledkem pak bývá horší koncentrace, rychlejší únava nebo obtížnější udržení pozornosti. Správná postura proto není jen otázkou estetiky nebo prevence bolesti zad – souvisí také s mentálním výkonem a schopností soustředění. V pracovním prostředí, kde je důležitá pozornost a rychlé rozhodování, tak může mít způsob, jakým sedíte u stolu, překvapivě praktické důsledky.
Způsob držení těla patří k nejvýraznějším prvkům neverbální komunikace. Lidský mozek přitom podobné signály vyhodnocuje velmi rychle a často zcela podvědomě. Postoj těla tak může ovlivnit, zda někdo působí sebejistě, důvěryhodně nebo naopak nejistě. Podle odborníků na řeč těla jde o mechanismus s hlubokými evolučními kořeny – lidé si na základě podobných signálů vytvářejí první dojem během několika vteřin.
Potvrdil to například i výzkum publikovaný v roce 2022 v časopise Frontiers in Psychology. Účastníci studie hodnotili fotografie lékařů: ti, kteří seděli vzpřímeně, byli vnímáni jako kompetentnější a autoritativnější než ti s uzavřenou posturou. I drobné rozdíly v postoji tak mohou ovlivnit, jak důvěryhodně nebo profesionálně člověk na své okolí působí.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Diskuse o duševním zdraví i dlouhé legíny gymnastek – i to přinesly Hry v Tokiu
Jaro nezačne 21. března. Podívejte se, kdy přesně dorazí v roce 2026
Týdenní horoskop 08.08.-14.08.2022