Možná to znáte také. Začíná podzim a vy jako byste ztratili chuť cokoli dělat. V práci vám to nejde, koníčky, bez nichž jste během léta nemohli žít, jako by najednou neexistovaly. A tak to trvá celou zimu až do jara. Každý rok bojují miliony lidí po celém světě s kratšími dny, nepříjemně chladným počasím a nedostatkem slunce. Není divu, že všechny aspekty zimy dopadají na jejich psychické rozpoložení. Jak ale poznat, že se špatná nálada mění v něco mnohem závažnějšího – například takzvanou sezónní afektivní poruchu (anglicky seasonal affective disorder neboli SAD)?
Přestože se termíny sezónní afektivní porucha (případně sezónní deprese) a zimní blues velmi často spojují v jedno, podle Michigan State University jde o dvě různé věci, které vyžadují rozdílný přístup. Když se to tak vezme, zimní blues zažívá v průběhu podzimu a zimy většina z nás. Jde o dočasný stav, jenž se objevuje nejen s nepříznivým počasím, ale také steskem po blízké osobě, finanční zátěží nebo rodinným stresem během svátků.
Na rozdíl od sezónní deprese není zimní blues lékařskou diagnózou a s trochou snahy jej lze zvládnout vlastními silami.
Sezónní afektivní porucha je oproti tomu formou klinické deprese, která sice také přichází a odchází se změnou ročních období, zato však může do vašeho života zasahovat po mnohem delší dobu než zimní blues. Ovlivňuje přitom nejen to, jak se cítíte, ale i způsob vašeho myšlení.
Podle amerického Národního ústavu duševního zdraví (NIH) lze sezónní afektivní poruchu identifikovat podle konkrétních příznaků, které začínají a končí v určitých měsících a vyskytují se nejméně dva roky po sobě. Mezi varovné signály patří například nepřetržité pocity deprese, ztráta zájmu o dříve oblíbené činnosti, změna chuti k jídlu nebo hmotnosti, malátnost a nízká energie, problémy s usínáním nebo spavost během dne. Ve vážných případech se objevují také velmi negativní pocity, které mohou vést až k myšlenkám na smrt či sebevraždu.
Sezónní depresi lze určit také podle toho, kdy se zmíněné příznaky začínají objevovat. Nejčastěji přichází koncem podzimu nebo začátkem zimy, načež se začátkem jara a léta odeznívají. Ani teplé a slunečné měsíce však nemusí být zárukou dobré psychiky. Některé lidi totiž přepadá takzvaná letní deprese, za jejímž vznikem může podle teorií vědců stát nadměrná produkce slunečního záření.
Pokud cítíte, že za vaší špatnou náladou nestojí jen tma a chlad zimních měsíců, na nic nečekejte a obraťte se na odborníka, jenž vám může mimo léků doporučit také světelnou nebo kognitivně-behaviorální terapii. V případě, že vás přepadá zimní blues, si ale náladu můžete jednoduše zlepšit i sami, a to následujícími způsoby:
Všichni víme, že cvičení je dobré pro naše fyzické zdraví, stejnou měrou ale pomáhá i psychice. Během pohybu totiž tělo vyplavuje endorfin a serotonin, hormony štěstí, které podporují dobrou náladu a duševní vyrovnanost. Stačí, když se párkrát týdně vydáte na procházku, zaplavete si v krytém bazénu nebo si doma dáte půlhodinku jógy či nenáročného protahování.
Sluneční světlo je pro naše tělo klíčové, díky němu totiž tvoří vitamín D. Ten je důležitý pro funkci všech orgánů, ale bývá spojován i s bystřejším myšlením a lepším emočním zdravím. Po poradě s lékařem můžete začít užívat doplňky stravy s obsahem vitamínu D nebo vyzkoušet světelnou terapii. Tato šetrná metoda, prováděná pomocí světla různých vlnových délek bez přítomnosti škodlivého UV záření, navíc prospěje i vaší pleti, imunitnímu systému, svalům a kloubům.
Ačkoli sluníčko zrovna nesvítí, neznamená to, že vám pobyt venku neprospěje. Při chůzi zapojíte svaly a mysl a ukrátíte si čas, který byste jinak strávili ponurým sezením mezi čtyřmi stěnami. Čerstvý vzduch navíc okysličí váš mozek, takže se vám bude lépe přemýšlet a zvládat stresové situace.
Kvalitní jídelníček je důležitý po celý rok, obzvlášť během zimních měsíců ale může vaše tělo správně nastartovat. Komplexní sacharidy, nacházející se třeba v celozrnných obilovinách, totiž pomůžou zvýšit vaši energii. Určité druhy ovoce a zeleniny (například banány, borůvky, jahody, brokolice, kapusta nebo mrkev) zase podpoří vaši náladu.
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Stres? Krize? Posilováním psychické odolnosti se z nich zotavíte rychleji
Nikol Švantnerová: Smartwatch jako univerzální doplněk
Hračka