Proč se ve vztahu cítíte nejistě a co s tím podle psychologů dělat?

Odkud pochybnosti pramení?

Nejistota ve vztahu má nejčastěji kořeny v křehkém sebevědomí. Partnerovy neutrální reakce pak mohou působit jako známka nezájmu a i nevinné drobnosti jsou snadno vykládány v neprospěch vztahu. Do hry vstupují i zkušenosti z minulosti – bolest z nevěry, opakovaného odmítnutí nebo složitého dětství zanechává stopy, které se promítají do vztahové dynamiky. Místo přirozené blízkosti tak vznikají obranné strategie, jež mají chránit před zraněním, ve skutečnosti ale vytvářejí odstup.   Významnou roli v tom, jak prožíváte vztah, hraje i styl citového připoutání (tzv. attachment). Lidé s úzkostným nebo vyhýbavým typem mají tendenci reagovat přehnaně nebo naopak uzavírat své pocity do sebe. Psycholožka Sue Johnson, autorka knihy Držme se pevně (Hold Me Tight, 2008), k tomu podotýká, že v nejistých vztazích lidé často skrývají svou zranitelnost, a tím partnerovi znemožňují spatřit jejich pravou tvář. Když se k tomu přidá nedostatek otevřenosti v komunikaci, začnou se nevyřčené obavy měnit v domněnky, které narušují důvěru a postupně podkopávají stabilitu vztahu.

Jak s nejistotou ve vztahu pracovat

Nejistotu není možné jednoduše vytěsnit, ale lze ji zvládnout, pokud jí porozumíte. Základem je naučit se vnímat vlastní pocity a mluvit o nich dřív, než se promění v napětí. Důležitou oporou je také posilování sebedůvěry a sebesoucitu, které vytvářejí vnitřní stabilitu. Jak ve své knize Rising Strong (2015) připomíná spisovatelka Brené Brown: „Zranitelnost není slabost; je to naše největší měřítko odvahy.“ Právě ochota ukázat i svou křehčí stránku tak může být začátkem opravdové blízkosti. 

Stejně důležitá je i role partnera. Psycholog John Gottman ve svých výzkumech upozorňuje, že důvěra se nebuduje velkými gesty, ale v drobných každodenních volbách – v tom, zda protějšek reaguje na vaše potřeby pozorností, nebo se odvrací. Tyto nenápadné momenty, které nazývá jako okamžiky „posuvných dveří“, mají schopnost vztah postupně posilovat nebo oslabovat. Na podobném principu stojí i současný trend micro-mance, jenž připomíná, že právě maličkosti jako snídaně do postele nebo prosté objetí podporují pocit blízkosti. V součtu pak mají větší váhu než jednorázové velkolepé projevy lásky a pomáhají proměnit nejistotu v pevnější pouto.