Okolo třicítky začíná být zřejmé, že pohyb nefunguje pro každou ženu stejně. Zatímco jedna se vrací k pohybu po porodu, jiná řeší hormonální změny nebo první signály přetížení zad a kloubů. Právě v tomto období se proto vyplatí přestat hodnotit cvičení jen podle váhy a začít víc sledovat, jak tělo reaguje na zátěž a regeneraci.
Po třicítce už nejde jen o výkon
Ve dvaceti zvládne tělo téměř všechno. Regenerace bývá rychlá a svaly i klouby snášejí zátěž bez vážnějších následků. S přibývajícími roky se však tento model postupně mění. Obnova tkání trvá déle a tělo čím dál jasněji naznačuje, kdy mu zvolený typ pohybu nebo jeho intenzita přestávají vyhovovat. Výkon tak už není jediným měřítkem dobře nastaveného tréninku.
Změna přístupu ovšem neznamená ústup z ambicí ani smíření se s poklesem kondice. Smysl má spíš přestat vnímat věk jako hlavní měřítko a víc se orientovat podle aktuální životní situace. Zatímco některé ženy se v tomto období cítí silnější než dřív, jiné řeší návrat k pohybu po porodu, jeho skloubení s náročným pracovním tempem nebo hormonální změny. Funkční přístup ke cvičení se proto přizpůsobuje tělu samotnému, ne předem daným tabulkám.
Zdraví zad, kloubů a kostí jako základ kondice
Jedním z častých omylů je představa, že ke zdraví a dobré kondici stačí pravidelné kardio a nízké číslo na váze. Jenže právě s přibývajícími lety začíná hrát zásadní roli to, co není na první pohled vidět. Stabilní střed těla, silné zádové svaly a dobře fungující klouby určují, zda je pohyb dlouhodobě možný bez bolesti a omezení.
Záda a klouby fungují jako nosná konstrukce celého těla. Pokud nejsou dostatečně podpořené, přebírají zátěž při každodenních činnostech i při sportu způsobem, který se dříve či později projeví. Cvičení zaměřené výhradně na spalování kalorií tyto oblasti často opomíjí, a výsledkem tak sice může být nižší váha, ale také vyšší riziko bolestí, které pohyb postupně omezují.
Proč mají kosti po třicítce důležitou roli
U kostí je změna perspektivy ještě důležitější. Jak v rozhovoru pro CNN upozorňuje ortopedka a specialistka na sportovní medicínu Jocelyn Wittstein, hustota kostní hmoty (BMD) dosahuje svého maxima přibližně kolem třicátého roku života. Od té chvíle už tělo BMD přirozeně nenavyšuje, ale snaží se ji udržet a zpomalit její úbytek. „U žen se hustota kostí snižuje přibližně o 1 % ročně až do menopauzy, poté se úbytek zrychluje na 2 % ročně,“ dodává.
Právě proto má pohyb v tomto období jiný význam než jen formování postavy. Pro zdraví kostí je klíčové cvičení, které pracuje se zátěží a stabilitou a dává tělu pravidelný impuls k udržení pevnosti – ať už jde o práci s vlastní vahou, silový trénink, nebo funkční pohyb. Smysl nemají extrémy, ale dlouhodobě udržitelná zátěž, která podporuje kosti, klouby i celý pohybový aparát a vytváří základ pro jistotu pohybu i v dalších dekádách.
Čemu se vyhnout, aby pohyb sloužil i za deset let
Krátkodobé cíle a rychlé výsledky často svádějí k přetěžování nebo přehlížení signálů těla. Právě tyto strategie se ale časem obrátí proti vám a způsobí potíže se zády, koleny či kyčlemi, které se už neřeší tak lehce jako pár kilogramů navíc. Udržitelný přístup ke cvičení stojí na pestrosti, stabilitě a respektu k regeneraci a počítá i s tím, že někdy je potřeba ubrat.
Walking fit challenge II.: Když nevíš, tak jdi!
Lyžování (nejen) jako balzám na duši
Týdenní horoskop 25.07. - 31.07.2022