Proč nás někdy unavují i lidé, které máme nejraději?

Na zprávu od nejlepší kamarádky se chystáte odpovědět už třetí den a společnou večeři byste nejraději přesunuli na příští měsíc. Nejspíš nepotřebujete nové přátele, spíše toužíte po chvíli, kdy po vás nebude nikdo chtít odpověď, radu ani termín příštího setkání.
Alžběta Rybářová
——
29. srpna 2026

Foto: Getty Images

Přátelé jsou obvykle lidé, kterým voláme, když se nám pokazí vztah, práce nebo obojí během jednoho odpoledne. Jenže někdy nastane období, kdy nemáme chuť volat vůbec nikomu. A tak necháváme zprávy bez odpovědi, společné večeře přesouváme na neurčito a při pohledu na skupinový chat vroucně doufáme, že se tentokrát všechno domluví bez nás.

Na sociálních sítích se pro podobný stav vžil pojem friendship burnout. Nejde o diagnózu, spíš o poměrně výstižný název pro chvíli, kdy nás začnou unavovat i lidé, které máme rádi. A ne, automaticky to neznamená, že potřebujeme ukončit přátelství a najít si nové spřízněné duše. 

Když se z kávy stane další povinná schůzka

Friendship burnout většinou nezačne jednou hádkou ani dramatickým odchodem ze skupinového chatu. Naopak přichází mnohem nenápadněji. Nejprve si zprávu přečtete a řeknete si, že odpovíte večer. Jenže večer necháte odpověď na zítřek a za tři dny už je vám trochu trapné reagovat, takže zprávu pro jistotu necháte bez povšimnutí úplně.

Často se to děje ve chvíli, kdy už máte dost všeho ostatního. Práce se protáhla, doma čeká prádlo, prázdná lednice i člověk, kterému jste slíbili, že si s ním pustíte seriál. Do toho se ozve kamarádka s otázkou, zda máte v úterý čas. Možná máte, jenže tentokrát ho nechcete věnovat mluvení, ale ležení na gauči a sledování své oblíbené reality show.

Samotná nechuť vidět se s kamarádkou ještě nemusí o vašem přátelství nic vypovídat. Pokud momentálně odkládáte odpovědi všem a při představě jakékoliv společnosti toužíte hlavně zavřít dveře a mít chvíli klid, pravděpodobně jste jen unavení. Jestli se vám ale uleví pokaždé, když plány zruší jedna konkrétní osoba, stojí za to zamyslet se proč.

Možná každé setkání vypadá stejně: dvě hodiny řešíte její práci, vztah a tchyni, zatímco na vaše novinky se dostane ve chvíli, kdy už platíte číšníkovi. Nebo jste se nenápadně ocitli v roli člověka, který vždycky naslouchá, uklidňuje a zvedá telefon i po půlnoci. Pomáhat blízkým je samozřejmě součást přátelství. Pokud vás ale každé společné setkání připraví o poslední zbytky energie, nejspíš už nejde jen o špatný týden.

Pauza ještě neznamená konec

Friendship burnout obvykle nevyřešíte tím, že se přemůžete a do kalendáře vmáčknete další dvě schůzky s kámoškou. Mnohem více může pomoci na chvíli ubrat a přiznat, že teď nemáte chuť ani energii být všem neustále k dispozici.

Pokud se bojíte, že si kamarádka vaše ticho vyloží osobně, řekněte jí jednoduše, že toho teď máte hodně a potřebujete trochu času pro sebe. Pravděpodobně to pochopí lépe než deset dnů bez jediné odpovědi.

Také není nutné, aby každé setkání zabralo celý večer a zahrnovalo rezervaci stolu tři týdny dopředu. Místo večeře si dejte krátkou procházku, potkejte se cestou z práce nebo si společně vyřiďte něco, co stejně obě potřebujete. Někdy je snazší vidět se na půl hodiny než čekat dva měsíce na večer, kdy budou mít všichni dost času a energie.

Dobré přátelství zkrátka zvládne i období, kdy se vídáte méně. Blízkost se nepočítá podle počtu společných káv a neodepisování do pěti minut ještě není důvodem k ukončení vztahu.

Alžběta Rybářová

Píše o módě, beauty, cestování a aktuálních trendech, které ovlivňují náš každodenní život. Blízký je jí skandinávský přístup k životu, japonská kultura i témata na pomezí technologií a společnosti. Vždy hledá příběhy, souvislosti a drobné detaily, které stojí za pozornost…

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu