Máte pocit, že vaše nejlepší kamarádka je téměř vaše zrcadlo? Že sdílíte stejný smysl pro humor, podobné názory i povahu? Podle nové studie publikované letos je dost možné, že vás klame vlastní mysl. Známé přísloví „vrána k vráně sedá“ totiž podle vědců platí mnohem méně, než jsme si doposud mysleli. A co je ještě zajímavější – právě podobnost není tím, co rozhoduje o kvalitě a spokojenosti v přátelství.
Jak výzkum probíhal
Výzkumníci analyzovali 371 skutečných skupin přátel, přičemž každou tvořili čtyři lidé, kteří se navzájem dobře znali. Účastníci nejprve hodnotili sami sebe a následně i své přátele podle pěti základních osobnostních rysů, známých jako model Big Five – tedy otevřenosti vůči novým zkušenostem, svědomitosti, extraverze, přívětivosti a emoční stability.
Cílem bylo zjistit, nakolik jsou si přátelé skutečně podobní a zda právě tato podobnost ovlivňuje kvalitu jejich vztahu.
Přátelé si nejsou tak podobní, jak si myslíme
Výsledky překvapily i samotné autory studie. Ukázalo se, že přátelé si jsou ve většině osobnostních rysů podobní jen velmi mírně. Výjimkou byla otevřenost vůči novým zkušenostem – lidé, kteří rádi objevují nové věci, bývají častěji součástí stejných sociálních skupin, a proto se také snáze spřátelí. Naopak u extraverze se podobnost neprokázala vůbec. Jinými slovy: společenský extrovert může mít stejně pevné přátelství s introvertem jako s někým, kdo je mu povahově velmi blízký.
Náš mozek si podobnost domýšlí
Nejzajímavější část výzkumu ale přišla ve chvíli, kdy vědci porovnali skutečné výsledky s tím, jak účastníci své přátele vnímali. Lidé totiž systematicky věřili, že jsou si s přáteli mnohem podobnější, než odpovídalo realitě. Nešlo o drobnou odchylku – rozdíl mezi skutečností a subjektivním dojmem byl výrazný napříč téměř všemi sledovanými osobnostními rysy.
Zdá se, že máme tendenci promítat do svých blízkých část sebe sama. Nevědomky si vytváříme obraz člověka, který nám připadá podobnější, než ve skutečnosti je.
Co skutečně rozhoduje o kvalitním přátelství
Ještě překvapivější bylo další zjištění. Vědci se snažili přijít na to, zda jsou lidé spokojenější ve vztazích s přáteli, kteří jsou jim skutečně podobní. Odpověď byla jednoznačná: nejsou. Ani reálná podobnost, ani přesvědčení, že jsme si podobní, nepředpovídaly, jak kvalitní nebo šťastné přátelství bude.
Mnohem větší roli hrály jiné vlastnosti. Lidé byli spokojenější s přáteli, které vnímali jako laskavé, spolehlivé, ohleduplné a emočně vyrovnané. Nešlo přitom o to, zda tyto vlastnosti sdíleli i oni sami, ale o to, jak na ně jejich přítel působil v každodenním životě.
Přátelství nestojí na tom být stejní
Výsledky studie mohou být osvobozující. Pokud jste někdy přemýšleli, proč si tak dobře rozumíte s někým, kdo je téměř opakem vaší povahy, věda nabízí jednoduchou odpověď: podobnost není podmínkou blízkého vztahu.
Dlouhodobé přátelství mnohem více stojí na vzájemné důvěře, pocitu bezpečí a na tom, že vedle druhého člověka můžeme být sami sebou. Charakter, laskavost a stabilita mají větší význam než shoda v osobnostních testech.
Možná tedy přísloví „vrána k vráně sedá“ není úplně mylné. Lidé s podobnými zájmy se skutečně častěji potkávají. To, co z náhodného setkání vytvoří skutečné přátelství, však leží někde úplně jinde – ve způsobu, jak se k sobě navzájem chováme, nikoli v tom, jak moc jsme si podobní.
Týdenní horoskop 06.01.2025-12.01.2025
Týdenní horoskop 23.10.2023-29.10.2023
Co je „zvuková lázeň“ a proč je tak populární