Proč nás kultura výkonu místo úspěchu přivádí k vyhoření

Od biohackingu přes habit stacking až po nekonečné seznamy ranních rituálů. Touha stát se efektivnější verzí sebe sama nikdy nebyla silnější. Jenže právě posedlost výkonem může být jedním z hlavních důvodů, proč se stále více lidí cítí vyčerpaně. Psychologové upozorňují, že kultura neustálé produktivity přestává fungovat – a místo lepšího života nám bere schopnost skutečně žít.
Alice Filatova
——
30. června 2026

Foto: Profimedia

Ještě před několika lety byl pojem hustle culture synonymem úspěchu. Vstávat před svítáním, optimalizovat každou minutu dne, pracovat efektivněji než ostatní a neustále posouvat vlastní limity bylo považováno za recept na spokojený život. Dnes ale stále častěji vychází najevo, že právě tento přístup může vést k pravému opaku.

Na sociálních sítích se mezitím objevují nové trendy téměř každý týden. Wellnessmaxxing slibuje dokonalou péči o tělo i mysl. Biohacking nabízí způsoby, jak „vylepšit" fungování organismu, od spánku až po koncentraci. Habit stacking radí, jak přidávat další návyky k těm stávajícím, aby byl každý okamžik maximálně využitý.

Na první pohled jde o nevinnou snahu žít zdravěji a efektivněji. Ve skutečnosti se ale z péče o sebe často stává další položka na nekončícím seznamu povinností.

Když se z produktivity stane životní styl

Moderní kultura výkonu nás nenutí jen více pracovat. Nenápadně vytváří dojem, že každou volnou chvíli bychom měli využít k osobnímu rozvoji. Pokud zrovna necvičíme, měli bychom meditovat. Když nemeditujeme, můžeme poslouchat vzdělávací podcast. A pokud odpočíváme, měl by být odpočinek alespoň „kvalitní“ a měřitelný.

Výsledkem je paradox. Místo větší životní pohody přibývá stresu, únavy a pocitu, že nikdy neděláme dost. Psychologové upozorňují, že právě neustálý tlak na výkon patří mezi významné faktory přispívající k syndromu vyhoření. Vyčerpání už dávno není problémem pouze vrcholových manažerů. Stává se běžnou zkušeností lidí napříč profesemi i generacemi.

Sociální sítě prodávají iluzi dokonalé efektivity

Algoritmy milují jednoduché návody. „Jak přestat prokrastinovat za dvě minuty.“ „Pět ranních návyků úspěšných lidí.“ „Resetujte svůj mozek.“ Podobný obsah nabízí rychlá řešení složitých problémů a vytváří iluzi, že existuje univerzální návod na dokonale fungující život.

Jenže lidská psychika nefunguje jako aplikace, kterou lze jednoduše aktualizovat. Touha zlepšovat se sama o sobě není škodlivá. Rozdíl spočívá v motivaci. Pokud změny vycházejí z potřeby pečovat o své zdraví nebo dlouhodobou spokojenost, mohou být velmi přínosné. Jestliže nás ale žene strach, že nejsme dost výkonní, úspěšní nebo produktivní, snadno se dostáváme do nekonečného koloběhu, ze kterého není jednoduché vystoupit.

Umění zpomalit

Právě proto dnes psychologové stále častěji mluví o vědomém zpomalení. Mindfulness, odpočinek nebo obyčejná chvíle bez telefonu nejsou známkou lenosti, ale způsobem, jak obnovit psychickou energii.

Možná není potřeba hledat další trik, který nám pomůže zvládnout ještě více věcí během dne. Možná je tím největším luxusem dnešní doby schopnost přijmout, že nemusíme optimalizovat úplně všechno. Protože život není projekt, který čeká na dokonalé vylepšení. A někdy právě okamžiky, kdy nic neoptimalizujeme, bývají těmi nejcennějšími.

Alice Filatova

Lifehacky slavných, dobré a zdravé jídlo a (kultovní) filmy jsou její hlavní obsesí, o kterou se ráda podělí s čtenářkami Harper’s Bazaar.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu