Proč dnes utrácíme raději za klid než za věci

Ovšem ne klid ve smyslu nicnedělání, ale spíš pocit, že nemusíme být neustále ve střehu. Nebo že není potřeba každou minutu něco řešit, organizovat, plánovat a kontrolovat. Luxusem se stává možnost na chvíli vypnout.

Od úspěchu k přetížení

Mnoho žen dnešní generace dosáhlo na to, o čem si jejich matky a babičky často ani nesnily. Mají vzdělání, kariéru, úspěch, ekonomickou nezávislost i možnost rozhodovat o vlastním životě. Se vším tím pozitivním ale přišla i zodpovědnost roztříštěná do několika směrů. Zodpovědnost za rodinu, za práci, za vztahy, za vlastní zdraví, za finanční budoucnost, za správná rozhodnutí.

Přemíra informací a potřeba je před každým rozhodnutím všechny znát, nemožnost vypustit z hlavy besídku ve škole, rodinný oběd ani to, že je potřeba nakoupit nebo zaplatit složenky a do toho povinnosti v práci, které mají vždy přednost, logicky vedou k přetížení. Nervový systém zkrátka není navržený na to, aby fungoval v permanentním režimu optimalizace. A tak se otázkou nestává, co dalšího si chceme koupit, ale co nám přinese větší pocit lehkosti.

Nervový systém jako nový status

V dnešní době je o nervovém systému, jeho regulaci a psychosomatice slyšet víc než kdy dřív. Čteme články, sledujeme videa, radíme se s přáteli i lékaři, jak to udělat, abychom nebyli neustále ve stresu. Jak usnout bez přemýšlení nad seznamem úkolů. Jak si užít čas s rodinou a neodbíhat k e-mailům nebo pracovním telefonátům.

Tento trend je vidět i v nákupním chování celé společnost – rostou investice do všeho, co přináší psychickou úlevu. Utrácíme za kvalitní terapii, koučink, wellness pobyty, mindfulness programy, masáže, dovolené v přírodě nebo služby, které nám ušetří čas. Ne proto, že bychom byli rozmazlení, ale protože jsme pochopili cenu vlastní energie. Jako by nám konečně došlo, že peníze můžeme vydělat znovu, zato čas navíc nezískáme.

Méně věcí, více zážitků

Psychologové dlouhodobě upozorňují, že materiální věci přinášejí radost jen krátkodobě. Člověk si na ně totiž velmi rychle zvykne. Naopak zážitky, vztahy a pocit bezpečí mají na naši spokojenost mnohem trvalejší dopad. A touto optikou se mění i pohled na to, jak přistupujeme sami k sobě. Čas, který si vyhradíme jen pro sebe, už naštěstí není známkou sobectví, ale formou prevence.

A tak se zdá, že nastává doba, kdy největším symbolem úspěchu není to, co máme, ale to, co nemusíme.