Foto: Profimedia
Ať už prožíváte nejhezčí období v roce a budíte se s motýlky v břiše, či jste naopak v nostalgicko-hojivé porozchodové fázi, love songy pravděpodobně tvoří značnou část vašeho playlistu. Hity jako I Will Always Love You od Whitney Houston, klasika I Don't Want to Miss a Thing od Aerosmith či modernější Perfect od Eda Sheerana totiž překypují láskou (nebo naopak hořkosladkými vzpomínkami). Řadu z nich navíc doprovází dojemný či přinejmenším zajímavý příběh z „the making of“, po jehož objevení se budete na svou oblíbenou píseň dívat zase z trochu jiného úhlu pohledu.
I'm wishing you love, and I will always love you… Text písně, která zajisté zasáhla nejedno srdce a zapsala se do historie jako jeden z nejsilnějších love songů, alespoň jednou za život každý slyšel. Spolu s ním si vybavíme i nejslavnější hlas v historii – Whitney Houston, která píseň nazpívala k filmu The Bodyguard (Osobní strážce) z roku 1992, díky čemuž se soundtrackové album filmu stalo nejprodávanějším vůbec.
Romantické vyznání lásky je však (stejně jako konec filmu) dopisem na rozloučenou. Autorkou navíc není ani Whitney Houston, ale známá country zpěvačka Dolly Parton (která jej napsala ve stejný den jako svůj nejslavnější hit Jolene!). A jak tedy píseň vznikla?
Parton sedm let vystupovala v pořadu The Porter Wagoner Show se svým hudebním mentorem Porterem Wagonerem. V roce 1973, po vydání tuctu alb, se chtěla vydat na hudební sólo dráhu a píseň tak měla sloužit jako rozloučení. Vše ale nakonec dopadlo trochu jinak, jelikož Wagoner na Parton podal žalobu za porušení smlouvy a na dlouhou dobu se rozhádali. Usmířili se posléze až v roce 2002.
Píseň I Don't Want to Miss a Thing bezesporu patří mezi ploužáky, během kterých všichni mileniálové doufali, že je vyzve k tanci dlouholetý idol, do něhož byli zamilovaní. Píseň napsala americká skladatelka Diane Warren a text podle jejích slov pojednává o unikátním okamžiku stráveném s jedinou láskou. Warren se totiž nechala k textu, určenému k baladě z katastrofického eposu Armageddon (1998), inspirovat u slavného hollywoodského páru. A to Barbry Streisand a Jamese Brolina. Skladatelka sledovala rozhovor s párem, kde Streisand řekla moderátorce Barbaře Walters historku o tom, jak spolu s manželem jednou usínali a on znenadání řekl: „Já nechci usnout.“ Zeptala se: „Proč ne?“ A on na to: „Protože mi budeš chybět.“ Warren si tak zapsala tato slova, která se jí vryla do paměti. A zbytek už je historie. Mimochodem, spekuluje se o tom, že písnička byla zprvu napsána pro Céline Dion.
V dějinách kinematografie se nestává mnohokrát, aby soundtrack dosáhl stejné obliby jako film, pro který byl složen. U písně My Heart Will Go On, napsané k filmu Titanic, se ovšem jednalo o opak – ta doslova udělala průlom v hudební historii. Kromě toho, že je skladba spojená s jedním z nejtragičtějších příběhů, váže se k ní také zajímavá historka. Režisér kultovního filmu James Cameron chtěl totiž zprvu od skladatele Jamese Hornera složit k Titanicu pouze instrumentální hudbu. Podle producentů totiž nebyl na zaplacení vokalisty dostatečně velký rozpočet. Horner tak složil k filmu skladbu The Portrait (ta měla doprovázet kresbu, kterou Jack vytvořil pro Rose v noci ztroskotání lodi). Nakonec měl však stejně za úkol melodii přetvořit v píseň a Horner ji tak zahrál zpěvačce Céline Dion na klavír. Ta z toho ovšem nebyla vůbec nadšená a skladatel ji musel dlouho přesvědčovat, aby nabídku přijala. Horner vytvořil dokonce i demo, které by bylo možné se zpěvaččiným hlasem řádně zkompilovat. Dion nakonec vše odsouhlasila a režisérovi Titanicu se zalíbila ihned na první poslech. I díky tomu legendární skladba spatřila světlo světa.
Toužili jste někdy po tom, aby vám idol, do kterého jste tajně zamilovaní už od školy, napsal písničku a zahrál vám ji na kytaru (nejlépe ještě u západu slunce)? Tehdejší přítelkyni, nyní již manželce, britského zpěváka se to poštěstilo – tato píseň byla totiž složena přímo pro Cherry Seaborn, kterou znal ze školy a s níž se znovu setkal po letech v New Yorku. Pár tvoří od července 2015 a o tři roky později oznámili zasnoubení. Kromě toho Sheeran také přiznal, že se nechal inspirovat svou návštěvou Jamese Blunta na Ibize, kde oba hudebníci v šest hodin ráno poslouchali píseň March Madness rappera Future. Tak Sheerana napadl text „Barefoot on the grass, listening to our favourite song“. V tu chvíli už věděl, že jeho nová skladba bude perfektní!
Zpěvačka a textařka Taylor Swift je často spojována s tím, že píše skladby především o svých expartnerech. Na tom by nebylo nic špatného, ovšem Swift se uchyluje spíše k „diss tracku“ nežli k romantickým baladám. U písničky s názvem Love Story je ale hned znatelné, že se bude jednat o vykreslený příběh s pohádkovým koncem. Sama Swift totiž přiznala, že píseň napsala „o jednom mladém muži, se nímž se dříve scházela“, ale nikdy neprozradila jeho jméno. Fanoušci tak začali spekulovat, zda se jednalo o zpěváka Joea Jonase, se kterým Swift byla ve vztahu. Píseň navíc odkazuje na zakázanou lásku dvou lidí, jako tomu bylo u Romea a Julie. Otec zpěvačky měl totiž se vztahem nesouhlasit a snažil se o to, aby se jeho dcera se záhadným chlapcem nevídala. Proto také Swift zpívá: „Romeo, take me somewhere we can be alone.“ Swift jednou pro The Morning Call řekla: „Píseň jsem napsala o klukovi, který nebyl populární volbou, ale já jsem mu věřila. Říkala jsem si: ‚Tahle láska je těžká, ale je opravdová.'“ Zkrátka hotová love story, že?
Písnička s názvem Crazy For You patří mezi první hity, díky kterým se zpěvačka proslavila. A mimo to Madonně skladba vynesla jednu z prvních nominací na cenu Grammy. Crazy For You ovšem nevznikla náhodou, ale byla vytvořena pro film „Vision Quest“ (Hledání viny). Snímek zahrnuje právě vystoupení Madonny v baru, což byla její první filmová role, kde zpívá kromě této písně i song Gambler. Píseň dokonce svou oblibou překonala i samotný film a v některých zemích byl tak název filmu změněn, aby se využila popularita písně (a Madonnina sláva).
Z názvu možná ne všichni pochopí, o kterou skladbu se jedná, ale po pár vteřinách poslechu si ji zajisté vybaví: „Turn around… Every now and then I get a little bit lonely, and you're never coming 'round…“ Její autor, Jim Stainman, píseň s původním názvem Vampires in Love psal pro muzikál Nosferatu jako upírskou baladu. „Je to všechno o temnotě, její síle a místě lásky v ní.“ Referuje o tom z velké části text, kde se mluví o nekonečnu (ve smyslu věčného života), věčné temnotě, lesklých upířích očích (bright eyes) atd.
Muzikál Nosferatu, o kterém Steinman hovořil v 80. letech, nikdy nevznikl. Verze Bonnie Tyler byla vydána v roce 1983 a až o čtrnáct let později, v roce 1997, proběhla premiéra Steinmanova upírského muzikálu Dance of the Vampires, a to ve Vídni. Muzikál byl remakem slavného filmu Romana Polanského z roku 1967 a obsahoval alternativní verzi songu Total Eclipse of the Heart. Muzikál nakonec získal pozitivní odezvu od publika, které bylo fanoušky původní verze.
K písni byl také natočen temný klip a sama zpěvačka ji dokonce zpívala na výletní lodi při unikátní příležitosti úplného zatmění slunce v roce 2017.
Nikol Herec: výhledy na oceán
Perfekcionismus jako cesta k neštěstí
FOODMO: Úzkost, která mění náš vztah k jídlu