BIG BOSS ANEB PRACUJE SE LÉPE POD VEDENÍM MUŽŮ ČI ŽEN?

Existují klišé, která se společností táhnou celá léta. Když se podíváte na prototyp megaúspěšné „bitch“ šéfky, mohly by jí být Miranda Priestly z filmu Ďábel nosí Pradu, Katharine Parker z Podnikavé dívky, Joan z Mad Mana nebo Margaret Tate ze snímku Návrh. Podle těchto ženských charakterů jsou úspěšné šéfky nesnesitelné predátorky, které si postavily kariéru na ponižování všech okolo (a mladších podřízených stejného pohlaví obzvlášť).

Sedmnáct z dvaceti

Podívejme se na to novýma očima. Velmi překvapivá je třeba studie amerického doktora psychologie Larryho Pfaffa. Ano, Larry je muž, žádná zhrzená feministka nebo nějaká žena, která by chtěla v dobré víře nadržovat svému týmu. Koneckonců studií s podobnými výsledky existuje nezávisle na sobě mnohem víc... „Konvenčně míváme za to, že ženy i muži na manažerských a vedoucích pozicích mají své určité výhody i slabiny,“ říká Larry Pfaff. „O ženách se říkává, že jsou spíš lepší v týmové spolupráci, komunikaci, že umějí podřízené lépe psychicky podpořit, motivovat. Muži jsou podle konvenčních představ přímější, umějí lépe plánovat a rozhodovat se a také oplývají lepšími technickými znalostmi. Tahle představa mě vůbec neuspokojovala, tak jsem se po patnácti letech odhodlal udělat výzkum, který by ukázal, jak to je ve skutečnosti.“ Pět let mu trval sběr dat, výzkumu se zúčastnilo téměř dva a půl tisíce lidí (1800 mužů a 700 žen) z devatenácti zemí a bezmála pěti set velkých firem. Nadřízení, podřízení, vedoucí pracovníci i manažeři. Měřily se tu schopnosti ve dvaceti kategoriích – schopnost rozhodovat se, empatie, vytyčování cílů, plánování, koučink, technické znalosti, hodnocení, strategie, důvěryhodnost, přístup k práci a k lidem, komunikace, schopnost týmové práce, zacházení s pravomocemi, sebevědomí…

A výsledky? Ženy manažerky a šéfky, hodnoceny svými nad- i podřízenými obou pohlaví, jsou nejenže mnohem lepší v dovednostech a vlastnostech, jako jsou empatie, komunikace, organizace týmů a týmová práce a hodnocení pracovníků, ale nad muži vynikají i v plánování, vytyčování cílů, rozhodování a v reakcích na změny. Ženy více či méně výrazně předčily muže v sedmnácti kategoriích z dvaceti! Muži trumfli něžnější pohlaví pouze v kategorii sebevědomí, v pravomocích a technických znalostech.

Jestliže je tento výzkum přesný, což je vzhledem k jeho nezávislosti a výsledkům srovnatelným z jiných podobných studií pravděpodobné, pak vyvstává otázka: Když muži v psychologických genderových dotaznících hodnotí ženy tak vysoko, proč to není vidět v realitě všedních firemních dní, kde je stále běžně větší výhodou (po platové stránce i stránkách ostatních) být mužem?

Ano, je důležité brát v úvahu i to, že existují i jiné úrovně, než které popisuje tento výzkum. Všichni jsme lidé. Pohybujeme se na škále od slušnosti, lidskosti, mírnosti, laskavosti a spravedlnosti přes padesát odstínů šedi až k podlosti, vypočítavosti, sobeckosti, agresivitě. Nezáleží na tom, kdo je muž a kdo žena. Buď se šéf nebo šéfová chová lidsky a slušně a čestně, nebo je to nelida, podrazák/ podrazačka, který/á preferuje své osobní zájmy. A protože nic není černobílé, potkáme ženy s mužským mozkem a mírnější, citlivější muže.

Až si budete vybírat novou pracovní pozici a s ní i šéfa, nebo šéfovou (nebo oni vás), zkuste se dívat víc pod povrch, za pohlaví. Hledejte intuicí i na základě referencí v první řadě slušné lidi. Ve druhé pak styl, který vašemu naturelu sedí. Měkčí ženský, nebo autoritativnější mužský? Obojí má v jistých ohledech něco do sebe. Nenechte se zmást. Možná poznáte tvrdé ženy a měkké muže. Až ve třetí řadě řešte pohlaví. Přejeme vám skvělou spolupráci!