Přiznejme si to. Používáme ji skoro každý den. Někdy jako pomocníka při vaření, jindy jako organizátora víkendového výletu nebo encyklopedii, která zná odpověď i na tu nejdivnější otázku na světě. A není se čemu divit. Během několika vteřin zvládne práci, která by nám dříve zabrala několik minut hledání.
Ano, přiznávám se, občas ji používám i jako kalkulačku. Přitom bych si podobné výpočty zvládla spočítat sama, jen je to zkrátka pohodlnější. A právě v tom je možná celý problém. Nenápadně si zvykám, že některé věci už nemusím dělat sama. Jenže zároveň dobře vím, že tím svůj mozek zrovna dvakrát netrénuju. A vědci moje tušení jen potvrzují.
V posledních měsících se objevilo hned několik studií, které se snažily zjistit, co se děje ve chvíli, kdy lidé svěří část přemýšlení umělé inteligenci.
Například výzkumníci z MIT Media Lab sledovali aktivitu mozku lidí při psaní esejí. Účastníci, kteří pracovali s pomocí ChatGPT, vykazovali nižší mozkovou aktivitu než lidé, kteří psali samostatně. Zároveň si později hůře vybavovali, co vlastně napsali. Autoři ale zároveň upozorňují, že jde o předběžné výsledky, které zatím neprošly odborným recenzním řízením.
Podobně ale dopadla i novější studie vědců z Carnegie Mellon University, Oxfordské univerzity, MIT a UCLA. Lidé, kteří při řešení úloh spoléhali na AI, byli sice zpočátku rychlejší, ale když jim výzkumníci asistenta odebrali, řešili úkoly hůře a častěji se vzdávali.
Největší rozdíl přitom nebyl v tom, jestli AI používali, ale jakým způsobem. Pokud po ní chtěli rovnou hotové odpovědi, jejich výkon klesal výrazněji než u těch, kteří ji využívali jen jako konzultanta nebo nápovědu.
Náš mozek je překvapivě úsporný. Jakmile objeví jednodušší cestu, s velkou ochotou ji využije.
Vzpomínáte si na dětství, kdy jste si pamatovali telefonní čísla svých nejbližších? Já si dodnes bez přemýšlení vybavím číslo na babičku i na nejlepší kamarádku. Zato mobilní číslo na mého muže bych z hlavy nedala.
Podobně je to také s orientací na cestách. Zatímco dříve jsme se museli snažit si cestu zapamatovat, dnes slepě následujeme navigaci a často nemáme tušení, kolikrát jsme odbočili doleva nebo doprava.
Psychologové tomuto jevu říkají cognitive offloading, tedy přenášení části mentální práce na technologie. Samotný princip není nový, avšak umělá inteligence ho posouvá mnohem dál než jakákoli technologie před ní.
Nejenže si za nás pamatuje informace, ale dokáže je také analyzovat, spojovat a převádět do hotových vět.
Ne, rozhodně to neznamená, že bychom měli ChatGPT smazat z telefonu a tvářit se, že umělá inteligence nikdy nevznikla. Ostatně, stejně jako jsme se naučili používat internet nebo navigaci, budeme se muset naučit pracovat i s AI. Jen tentokrát možná o něco vědoměji.
Nechat si vysvětlit složité téma, požádat o jiný úhel pohledu nebo si ověřit vlastní argumenty je něco úplně jiného než bez přemýšlení převzít první odpověď, kterou nám nabídne. Právě v tom se podle mě láme chleba. AI totiž může být skvělým pomocníkem, pokud za nás nepřevezme tu jedinou práci, kterou by měl vždycky odvést náš vlastní mozek. Kriticky přemýšlet.
Píše o módě, beauty, cestování a aktuálních trendech, které ovlivňují náš každodenní život. Blízký je jí skandinávský přístup k životu, japonská kultura i témata na pomezí technologií a společnosti. Vždy hledá příběhy, souvislosti a drobné detaily, které stojí za pozornost…
4 nejčastější mýty o silných ženách ve vztazích
Nechtěla jsem nic říkat, ale...
Můžeme jíst příliš mnoho bílkovin? Kdy protein prospívá a kdy už tělu škodí