Poporodní deprese: proč se o ní nemluví více?

Poporodní deprese není baby blues

Článek v The New York Times jsem poprvé zaznamenala až teď, a než se mi narodila dcera, vlastně jsem se o téma poporodní deprese, a potažmo ani poporodního blues moc nezajímala. Stejně jako většina žen jsem si říkala, že tohle se mi prostě stát nemůže. Jistě, počítala jsem s tím, že starat se o miminko bude náročné, že budu nevyspalá a možná i trochu protivná… Skutečná realita na mě ale dopadla až poté, co jsem se vrátila z porodnice a začala mít problémy s kojením. V těch chvilkách se moje emoce zbláznily a spíš než radost z toho, že jsem konečně v kontaktu s miminkem, jsem měla potřebu brečet. Pocit, že nejsem dobrá matka, že ani nedokážu nakojit své dítě, střídaly obavy, že takhle se teď budu cítit pořád, a trochu i vztek na ten uzlíček neštěstí, který jako by se mou ani nechtěl mít nic společného. Přestože v mém případě nešlo o poporodní depresi, bylo to období, na které vzpomínám se smíšenými pocity.

Jak už teď vím – díky článkům podobným tomu od Brooke Shields, ale i zkušenostem kamarádek a žen z mého okolí – pocity jistého „diskomfortu“ po porodu trápí většinu novopečených matek. Podle studií až neuvěřitelných 85 %! Takzvaný poporodní blues (nebo také baby blues) způsobují výkyvy hormonů (progesteronu a estrogenu), ale i tvorba laktace a zavinování dělohy v průběhu šestinedělí. Všechny tyto fyzické změny jsou samy o sobě náročné, a aby toho nebylo málo, svou ruku k dílu přidává ještě zbrusu nový režim. Malé miminko musí být často kojeno a přebalováno, a to nezávisle na denní době, takže matku oslabuje i nedostatek spánku. Celkové vyčerpání je obrovským náporem, jenž se projevuje náhlým střídáním nálad, pocitem podrážděnosti, úzkostí a neklidem nebo celkově špatnou náladou.

Ačkoli jsou symptomy poporodní deprese velmi podobné, není to totéž. Baby blues je dočasný stav, který sám odezní zhruba do dvou týdnů po porodu. Jeho příznaky jsou obvykle mírné a neovlivňují schopnost matky pečovat o dítě, navíc jej oproti poporodní depresi nelze označovat za nemoc ani poruchu. „Baby blues je spíš pocit, při němž máte obavy nebo smíšené dojmy z toho, že jste novopečenou maminkou,“ říká certifikovaná psychiatrička, doktorka Gabriela Cora. Dodává také, že obvyklé jsou i potíže s jídlem nebo spánkem.

Jak poznat poporodní depresi

Příznaky poporodní deprese jsou mnohem intenzivnější a déle trvající, s časem se navíc prohlubují. Toto závažné onemocnění je obvykle diagnostikováno během prvních čtyř týdnů po narození dítěte, na jeho přítomnost se ale může přijít i během těhotenství nebo až rok po porodu. Mezi časté symptomy poporodní deprese patří smutek, ztráta zájmu nebo radosti, únava, nespavost nebo nadměrný spánek, porucha příjmu potravy či úzkost. Ženy přepadá panický strach, že dítěti něco udělaly, myšlení jim zahalují různé obsese a v některých případech i natolik depresivní stavy, s nimiž se mohou objevit myšlenky na sebevraždu. Tyto příznaky tak ohrožují nejen každodenní fungování matky a schopnost postarat se o dítě, ale i  její život.

Co je příčinou deprese a koho ohrožuje?

Přestože původ poporodní deprese zatím nebyl zcela objasněn, je pravděpodobné, že k jejímu vzniku přispívá mnoho různých faktorů. Jedním z nich jsou podle vědců hormonální změny, které se v těle začínají odehrávat již během těhotenství. V prvních 24 hodinách po porodu hladina progesteronu a estrogenu rapidně klesá na normální, „předtěhotenskou“ úroveň. Tyto změny jsou podobné jako v období před menstruací, akorát s mnohem extrémnějšími výkyvy.
Důležitou roli hrají také genetické faktory, které mohou naznačovat predispozice k různým duševním onemocněním i určité hormonální citlivosti. Ženy plánující těhotenství by proto neměly podceňovat přítomnost duševních onemocnění ve své rodinné anamnéze, které riziko vzniku poporodní deprese zvyšuje.
Poporodní deprese bývá rovněž spojována s dysfunkcí štítné žlázy, která hraje důležitou roli v regulaci metabolismu a právě i hormonální rovnováze těla. Při podezření na tuto poruchu je možné provést jednoduchý krevní test, jenž potvrdí, zda se za obtížemi skrývá vážnější příčina. Problémy může navíc údajně způsobovat i hladina hormonu oxytocinu, k jejímuž přirozenému zvýšení dochází právě během porodu a kojení. Tato interakce hraje klíčovou roli v emocionálním propojení mezi matkou a dítětem, nízká hladina „hormonu štěstí“ pak potenciálně narušuje schopnost vytvořit pozitivní mateřské pouto. Podle studie zveřejněné roku 2011 v časopise Journal of pediatric psychology může z tohoto důvodu poporodní deprese souviset i se slabším přisáváním novorozence k prsu, jehož výsledkem je právě zmíněný nedostatek oxytocinu.

Jak se léčí

Protože poporodní deprese s časem nezmizí, ale její projevy se naopak zhoršují, je důležité tuto poruchu včas rozpoznat a následně vyhledat vhodný způsob léčby. První obrannou linií se stává porodník nebo gynekolog, jenž dokáže pacientce pomoci odhalit zdroj jejích negativních pocitů.
Léčba poporodní deprese je velmi individuální. Nápomocná může být kognitivně behaviorální terapie nebo interpersonální terapie, které pomáhají řešit mezilidské vztahy, ale také identifikovat a měnit myšlenkové vzorce. Velkou měrou pak v případě vážnějších symptomů přispívá i medikace: zejména antidepresiva, která jsou předepisována s ohledem na bezpečnost při kojení.  V neposlední řadě je třeba zmínit, že při vzniku poporodní deprese hraje roli také životní styl. Budoucí matky by proto neměly zapomínat na dostatek spánku ani fyzickou aktivitu přiměřenou jejich stavu. 

Osvěta je klíč

Stigmatizace poporodní deprese, k níž v minulosti docházelo, nemá v moderním světě místo. Celá společnost by si měla uvědomit, že ženy po porodu nejsou hysterické, hloupé ani přecitlivělé, jejich tělo a mysl se pouze vyrovnává s obrovskými změnami, které narození miminka obnáší. A občas stojí za jejich rozpoložením závažný stav, jehož přítomnost by neměla nikoho nechat chladným.

Vysoké procento žen postižených poporodní depresí zdůrazňuje to, že bychom měli věnovat vyšší pozornost nejen péči o budoucí a novopečené matky, ale také screeningu a osvětě tohoto duševního onemocnění. Více informací by mělo putovat nejen k samotným rodičkám, ale také jejich partnerům a příbuzným, kteří si změn v chování matky všimnou jako první a většinou jsou schopni situaci objektivně vyhodnotit.
V České republice se osvětě duševního zdraví žen v těhotenství a po porodu věnuje například spolek Úsměv mámy, jenž před čtyřmi lety otevřel v Praze vlastní centrum. V případě akutních potíží se ale můžete obrátit i na bezplatnou Linku první psychické pomoci, která funguje nonstop na telefonním čísle 116 123.

Poporodní depresi mají i muži

Možná vám to bude znít jako špatný vtip, ale s ohledem na závažnost tématu si buďte jistí, že nežertuji. Až jeden ze šesti mužů prý v poporodním období pociťuje vysokou míru úzkosti a poporodní depresi zažívá 10 % novopečených tatínků (3 až 6 měsíců po porodu je to dokonce 25 %). Při řešení psychických obtíží mužům škodí hned několik faktorů: zarytý stereotyp, který staví každého chlapa do role ochránce a zajišťovatele, častá absence na předporodních kurzech a vyšetřeních, ale i to, že se lékařské péči snaží vyhýbat více než ženy.

Nová naděje?

Všem ženám ohroženým poporodní depresí se možná začíná blýskat na lepší časy. Minulý rok totiž americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil první lék určený speciálně k léčbě tohoto závažného duševního onemocnění. Přestože CNN upozorňuje na to, že kvůli vyšší ceně možná budou mít některé pacientky s pořízením tabletek problém, jejich uvedení do prodeje je dobrou zprávou. Dává totiž budoucím matkám na vědomí, že na jejich duševním zdraví záleží a na pomoci už se pracuje.