Obezita je problém, který je třeba řešit včas

Epidemie obezity se s roky zhoršuje

Podle průzkumu Budoucnost českého zdravotnictví agentury IPSOS se s nadváhou nebo obezitou potýká 64 % Čechů. Každý 10. obyvatel spadá do kategorie těžké obezity a alarmující je i situace s nárůstem hmotnosti – polovina populace v posledním roce přibrala průměrně o 3 kg, přičemž 16 % přibralo 6 kg a více. 
Češi svou váhu podceňují, což ve finále vede k oddalování řešení problému, který může dojít již do velmi závažné situace. „Stále si mnoho lidí neuvědomuje, že obezita není jen estetickou záležitostí, ale závažným chronickým onemocněním, které zvyšuje riziko diabetu, srdečních chorob i některých typů rakovin,“ říká MUDr. Lenka Braunerová z obezitologického centra FNKV. 
Rostoucí tělesná hmotnost se také negativně podepisuje na reprodukčním zdraví žen i mužů. „U žen s nadváhou dochází k hormonálním změnám, které mohou vést k nepravidelným cyklům a problémům s ovulací,“ říká gynekolog MUDr. Štěpán Budka.

Není to jen o vůli, je třeba holistický přístup 

Podle MUDr. Martina Haluzíka, přednosty Centra diabetologie IKEM, prý však nejde pouze o důsledek slabé vůle. Roli podle něj hrají také genetické, metabolické a psychologické faktory, a je proto třeba hledat odbornou pomoc. Je také rozdíl v tom, zda se snažíme zhubnout pár kilo poté, co jsme na chvíli povolili svůj režim, nebo zda se již jedná o závažný problém, kdy naše hodnota BMI sahá do červených čísel. V takovém případě nabízí moderní medicína farmakologické a chirurgické metody, které mohou nabídnout první (velký) krok k tomu, aby lidé mající silnou nadváhu mohli opět převzít kontrolu nad svým tělem a začít žít plnohodnotný život.

Základem je zdravý životní styl 

Místo drastických redukčních diet a „jednoduchých“ řešení je vždy nejlepším a nejúčinnějším řešením dlouhodobý zdravý životní styl. Pravidelná fyzická aktivita je jedním z nejlepších prediktorů dlouhověkosti, jelikož kromě zlepšení kondice zajišťuje redukci stresu a úzkostných stavů a pomáhá do mozku uvolňovat endorfiny. Může k tomu postačit chůze se psem, jóga nebo pilates či rekreační sporty jako badminton nebo tanec.

Hlavním důvodem obezity je však výrazně větší příjem kalorií než ten, který je schopno tělo spálit. Edukativní činnost by se tak měla zaměřit na správné informace o konzumaci potravin a fyzické činnosti. Například se stále vedou spory o správnosti Potravinové pyramidy z roku 1992, která byla představená ministerstvem zemědělství Spojených států amerických (USDA), odkud putovala takřka do celého světa.

Ta se podle doktora Roberta Lustiga, specialistu na endokrinologii, dostala takřka okamžitě pod palbu kritiky, dokonce i ze strany americké vlády. V reakci na rostoucí krizi obezity byla USDA nucena ustoupit od potravinové pyramidy a v roce 2011 představila MyPlate. „Cílem [potravinové pyramidy] bylo snížit příjem nasycených tuků, které zvyšovaly hladinu cholesterolu,“ řekl doktor John Kinney v časopise Current Opinion in Clinical Nutrition and Metabolic Care v roce 2005. „Následné údaje ukázaly, že rafinované sacharidy, jako je rafinovaný chléb a rýže, poškozovaly regulaci glukózy a hladiny inzulínu.“
Ani dnes však mezi specialisty nepanuje absolutní shoda v tom, co a jak bychom měli prioritně konzumovat. „Zásluhou MyPlate je, že alespoň nenabízí rafinované sacharidy; jeho nízkotučný imperativ se však nadále míjí účinkem a jaksi stále kategorizuje sladké ovocné šťávy a smoothies jako zeleninu,“ napsal Lustig ve své knize Metabolical.