Nová léčba má zabránit návratu melanomu. Vyrábí se každému pacientovi na míru

Za vývojem vakcíny s názvem intismeran autogene stojí společnosti Moderna a Merck. Ty letos v srpnu oznámily pozitivní výsledky třetí fáze klinického testování, do něhož se zapojilo 1 137 pacientů. Přípravek zkoušejí v kombinaci s imunoterapií, která se u melanomu běžně používá, a přestože podrobná čísla zatím nebyla zveřejněna, dosavadní výsledky jsou nadějné. Ve srovnání se samotnou imunoterapií pacienti zůstávali déle bez návratu nemoci i bez vzniku vzdálených metastáz. 

Vakcína proti melanomu není preventivní očkování

Slovo vakcína může v tomto případě trochu mást. Nejde totiž o očkování pro zdravé lidi, které by mělo zabránit tomu, aby melanom vůbec vznikl. Testuje se u pacientů s vysoce rizikovým melanomem, kterým lékaři nádor chirurgicky odstranili.

V jeho případě totiž nemusí být ani po úspěšné operaci definitivně vyhráno – v těle mohou zůstat rakovinné buňky, které při běžných vyšetřeních nejsou vidět a později mohou způsobit návrat nemoci. Ve studii se proto nová vakcína testuje společně s pembrolizumabem, přípravkem, jenž pomáhá imunitnímu systému účinněji bojovat proti nádoru. 

Každý nádor potřebuje jiný přístup

Podstata nové vakcíny spočívá právě v tom, že se připravuje na míru. Nádory různých lidí totiž nejsou geneticky totožné, a tak se nejprve analyzuje vzorek odebraný při operaci. V něm se hledají charakteristické znaky, podle kterých by mohl imunitní systém případné rakovinné buňky později rozpoznat.

Na základě těchto informací pak vznikne mRNA přípravek určený jedinému pacientovi. Může obsahovat instrukce až pro 34 vybraných znaků jeho nádoru. Samotná mRNA přitom funguje jen jako dočasný návod, který má obranyschopnosti ukázat, na co se zaměřit. Neobsahuje rakovinné buňky a ani nemůže rakovinu způsobit. 

Právě to, co je největší předností této metody, zároveň komplikuje její výrobu. Neexistuje jedna hotová vakcína pro všechny – u každého pacienta je potřeba vycházet z jeho vlastního nádorového vzorku a připravit přípravek individuálně. To celý proces prodlužuje a zároveň otevírá otázku, zda bude možné podobnou léčbu jednou vyrábět ve velkém.

Pozitivní výsledek testování ještě neznamená, že se nový přípravek začne okamžitě používat v nemocnicích. Intismeran zatím zůstává experimentální léčbou a Moderna s Merckem chtějí nyní jednat s regulačními úřady o dalších krocích a případné registraci. Teprve poté bude jasnější, zda a kdy by se mohl dostat do běžné praxe.

Melanom přitom není jediným nádorem, u kterého se tento přístup zkoumá. Moderna a Merck už vedou studie také u některých typů rakoviny plic, ledvin a močového měchýře. Zda bude metoda fungovat stejně dobře i tam, zatím není jasné. Úspěch u melanomu ale otevírá možnost, že by se personalizované mRNA vakcíny mohly v budoucnu uplatnit i u dalších nádorových onemocnění.