Nejistota jako úhlavní nepřítel vašeho vztahu

Neustálé se ujišťování

Podle psychoterapeutky Shannon Garcia mají někteří lidé neustálou potřebu slyšet od svého protějšku takzvaně uklidňující fráze o tom, že je vše v pořádku – že je miluje a nic zvláštního se ve vztahu neděje. Podle ní jde o jasný příklad toho, že se ve vztahu necítí dostatečně komfortně, přičemž onen diskomfort může pramenit z jedné či druhé strany. Stále dokola opakované mantry o tom, jak je vše skvělé (i když tomu tak zcela pochopitelně není vždy) se stanou stejně dříve či později neuvěřitelnými a následně i zpochybňovanými.

Podřizování se

Je pro vás automatické a naprosto přirozené se partnerovi ve všem (a neustále) zcela podřizovat? Podle psychoterapeutky Nancy L. Johnston je důležité do vztahu občas zařadit i nesouhlas – třeba názory na umění, hudbu či výběr restaurace na společnou večeři nebo i vážná témata. Podle Johnston není v pořádku dovolit nejistotě, aby vás eliminovala do té míry, abyste se postupem času sami ve vztahu ani nepoznali. Váš partner nepotřebuje naprosto submisivního otroka bez vlastního názoru – nepochybně jej budou zajímat vaše názory a rád se od vás přiučí něčemu novému nebo si rozšíří obzory v rámci kultury. A zcela jistě bude respektovat vaši určitou odlišnost, která je v konečném důsledku ve vztahu více než potřebná.

Vztahovačnost

Podle Johnston si nejistí lidé často špatně vykládají chování svého protějšku adresované jejich směrem. Jakékoliv své chování pak již předem vidí jako příčinu možného sváru, kvůli čemuž pociťují pokles zájmu ze strany partnera. Přehnaně analyzují každý sebemenší krok a snaží se najít důkaz toho, že jejich partner váhá o jejich kompatibilitě. Přesun plánované večeře na jiný čas či den nebo zmínka o tom, jak vám dříve slušely krátké vlasy, pak vnímají jako důkaz zhasínání plamene lásky a vzájemné vzdalování se. Zkrátka je podle Johnston důležité nehledat problemy tam, kde nejsou.

Odtažitost

Odborníci tvrdí, že se nejistí lidé často přehnaně uzavírají do sebe. Důvodem může být strach z případného odmítnutí nebo naopak přílišné blízkosti, která by jim mohla ublížit, nebo také odhalení vlastních citů, které si v rámci ochrany sebe samých patřičně střeží. Psycholožka Carla Marie Manly v takovém případě doporučuje pracovat nejen na důvěře v partnera, ale především na důvěře v sebe samé. 

Podle psycholožky Avigail Lev je potřeba brát nejistotu nikoliv jako povahový rys, ale jako pocitový stav. Pokud k ní budeme takto přistupovat, máme mnohem větší šance se s ní efektivně vypořádat. Vztahoví terapeuté také doporučují obeznámit s vašimi pocity i partnera, který vás pravděpodobně nejen uklidní, ale zároveň bude mít pro vaše případné nejisté chování v budoucnu mnohem větší pochopení.