S prvními prázdninovými dny přichází i příležitost změnit rytmus a konečně si dopřát trochu klidu. Místo něj ale obvykle nastupuje stres: abyste před odjezdem na chatu nebo k moři stihli uzavřít rozdělané projekty, dohnat resty a naplánovat schůzky tak, aby po návratu zase všechno hladce běželo. Při balení pak do kufru – kromě plavek a opalovacího krému – přihodíte i notebook. Jen pro jistotu…
Podle průzkumu australské pojišťovny Budget Direct z roku 2023 více než 60 % respondentů uvedlo, že během své poslední dovolené pracovalo. Více než čtvrtina (27,2 %) přitom práci věnovala déle než jeden den a 51,1 % z nich přiznalo, že jim pracovní povinnosti zážitek z volna výrazně pokazily. Realita je tedy jasná: i když fyzicky opustíte kancelář, vaše hlava patrně zůstane ponořená v úkolech.
Když je výkon důležitější než relax
Ale proč je tak těžké si na dovolené skutečně odpočinout? Často za tím nestojí jen přehlcená mailová schránka, ale i hlubší společenské nastavení. V mnoha firmách (a potažmo i lidských hlavách) se zakořenila představa, že výkon je měřítkem hodnoty: čím více pracujete, tím zodpovědněji působíte. Dát si pauzu je pak vnímáno jako slabost nebo dokonce selhání.
„Vzít si volno z práce by nemělo být vnímáno jako ‚luxus‘ vyhrazený pouze pro určité lidi,“ říká pro Self Dawna Ballard, PhD, profesorka komunikace z Texaské univerzity v Austinu a spoluautorka knihy Work Pressures: New Agendas in Communication. Běžné přesvědčení, že odpočinek je něco navíc a nikoli nezbytná věc pro fyzické a duševní zdraví, je podle ní toxický způsob uvažování.
Do tohoto nastavení pak vstupuje i každodenní realita moderních technologií. Služební telefon, meetingy přes Zoom nebo kalendáře v kapse zcela rozmazávají hranice mezi pracovním a soukromým časem. A i když fyzicky změníte místo, mozek zůstává v předem nastaveném tempu. Stačí jedna notifikace, a dovolená, která měla přinést úlevu, se rázem promění v prodloužení pracovního týdne s výhledem na oceán.

Proč občas potřebujeme „lelkovat“?
Nejde jen o to nebýt v práci. Podle rozsáhlé metaanalýzy publikované v roce 2025 v Journal of Applied Psychology přináší odpočinek na dovolené výrazné zlepšení duševní pohody a jeho pozitivní vliv může přetrvávat i týdny po návratu. To znamená, že čím víc se během ní odpoutáte od pracovních povinností, tím déle pak těžíte z lepší nálady, vyšší energie a menší míry stresu. Dokonce i krátké volno může pomoci restartovat hormonální rovnováhu a snížit hladinu kortizolu – hlavního stresového hormonu, jenž při dlouhodobém přetížení vyčerpává organismus.
S dovolenou ale souvisí i hlubší benefity: podporuje kvalitní spánek, posiluje kreativitu, zlepšuje schopnost soustředění a přirozeně stmeluje vztahy. Studie publikovaná v Leisure Sciences (2024) zjistila, že páry, které během volna sdílejí nové zážitky, objevují po návratu větší sounáležitost i lepší intimitu. Z pohledu mozku je navíc změna prostředí a každodenních podnětů klíčová, jelikož aktivuje takzvaný default mode network: tedy režim, ve kterém se obnovují psychické zdroje, rodí nové nápady a třídí myšlenky.
5 tipů, jak se během dovolené odpojit
Samotný odjezd z kanceláře pro plnohodnotný odpočinek bohužel nestačí. Aby mozek opravdu přepnul do „dovolenkového“ režimu, potřebuje i mentální odstup – a právě ten bývá často největší výzvou. Myšlenky na rozdělané úkoly se vracejí, notifikace vibrují v kapse a jediný pohled do e-mailu stačí k tomu, aby se klid vytratil. Co může pomoct, aby si hlava dovolila opravdu vypnout?
1. Uzavřete práci ještě před odjezdem
Nikdy na dovolenou neodjíždějte s hlavou plnou restů. Co zvládnete, dokončete. A co ne? To předejte dál nebo si napište poznámku, ke které se vrátíte až po návratu. Jasné ukončení pracovních úkolů pomáhá mysli nevracet se k nim zbytečně během volna.
2. Nastavte jasné hranice (sobě i šéfovi)
Vypněte notifikace, odhlaste se z pracovních aplikací a zvažte, zda si na dovolenou vůbec budete brát pracovní telefon nebo notebook. Pokud to jinak nejde, určete si jasný režim – třeba krátký časový blok jednou denně – a mimo něj práci vůbec neřešte.

3. Přesměrujte pozornost jinam
Obecně platí, že náhrada je snazší než potlačení. Místo toho, abyste se snažili myšlenky na práci násilně vymazat z mysli, zkuste jim věnovat méně prostoru tím, že zaměříte pozornost jiným směrem. Pomáhá třeba čtení, ranní koupání, pozorování okolí nebo zapisování do deníku. I malé rituály dokážou udržet mozek v klidu a zabránit tomu, aby sklouzl zpět k pracovním starostem.
4. Využijte čas pro sebe i vztahy
Zkuste každý den vnímat jako příležitost – ať už k zážitku, klidu, nebo blízkosti. Podle výzkumů mají největší pozitivní dopad dovolené, které jsou aktivní, smysluplné a sdílené. Nemusí jít o velká dobrodružství, stačí vaše přítomnost.
5. Návrat, který nebolí
Neplánujte si pracovní sprint hned na první den po příjezdu. Vložte si mezi dovolenou a ostrý start aspoň jeden klidnější den. Umožní vám to hladší návrat a větší šanci, že si pohodu udržíte déle než jen do prvního pondělí.
Skutečný odpočinek nezačíná odjezdem, ale rozhodnutím, že si volno dovolíte i v hlavě. Když práci na chvíli pustíte ze zřetele, získáte nejen víc energie, ale i odstup, který vám po návratu pomůže zvládat věci s větším klidem. Nemusíte vypnout dokonale. Naprosto stačí, když dovolená nebude jen změnou místa, ale i tempa.