Mozek se během menopauzy skutečně mění. Nové výzkumy vysvětlují, proč nejde jen o návaly horka

V období perimenopauzy a menopauzy se proto může častěji objevovat takzvaná mozková mlha neboli brain fog, která se projevuje horším soustředěním, hledáním slov, zapomínáním drobností nebo pocitem, že běžné mentální úkoly vyžadují víc úsilí než dřív. Nejde přitom jen o subjektivní dojem. Moderní výzkumy ukazují, že během této životní fáze dochází v mozku ke skutečným biologickým změnám.

Největší hormonální změny začínají už v perimenopauze

Představa, že hladina estrogenu s blížící se menopauzou jednoduše a plynule klesá, není úplně přesná. V perimenopauze může nejprve výrazně kolísat a teprve později se ustálí na nižší úrovni. Nervový systém se tak nějakou dobu přizpůsobuje prostředí, které se průběžně mění.

Estrogen přitom v mozku ovlivňuje procesy související s pamětí, učením, náladou i fungováním nervových spojení. Právě proto se hormonální přechod nemusí projevit pouze fyzickými symptomy. Změny v soustředění nebo paměti tak mohou mít biologický základ, i když se jejich intenzita i konkrétní projevy u každé ženy liší.

Mozek se v menopauze mění, neznamená to ale jeho zhoršování

Jedna z letošních studií, publikovaná v lednu 2026 v odborném časopise Psychological Medicine, ukázala, že rozdíly spojené s menopauzou lze zachytit také pomocí magnetické rezonance. U žen po menopauze vědci zaznamenali menší objem šedé hmoty v hipokampu, entorhinální kůře a přední cingulární kůře, tedy v oblastech důležitých mimo jiné pro paměť, učení nebo zpracování emocí. Zajímavé ale je, že se tyto rozdíly nepromítly do významně horších výsledků paměťových testů. Rozdíl v objemu šedé hmoty tedy sám o sobě nemusí znamenat, že mozek funguje hůř.

Výsledky jsou důležité i proto, že nabourávají jednoduchou představu, podle níž by každá změna na snímku měla automaticky znamenat úbytek schopností. Mozek je velmi plastický orgán a během života se průběžně proměňuje. Studie navíc zachytila souvislost mezi menopauzálním stavem a rozdíly na MRI, nikoli důkaz, že je způsobila výhradně menopauza.

Když vám najednou vypadávají známá slova

Mozková mlha většinou nevypadá jako dramatická ztráta paměti. Častěji jde o drobné momenty, které začnou být nápadné svou četností: nemůžete si vybavit známé jméno, uprostřed hovoru ztratíte nit, hůř přepínáte mezi úkoly nebo potřebujete víc času na něco, co dřív přicházelo téměř automaticky. Brain fog a potíže s pamětí častěji popisovaly ženy v perimenopauze a po menopauze také ve studii publikované v březnu 2026 v časopise npj Women's Health.

Do výsledného pocitu mentální mlhy se navíc mohou promítat i další příznaky, které jsou v tomto období běžné. Přerušovaný spánek, únava, stres nebo změny nálady dokážou soustředění i vybavování informací ještě zkomplikovat. Brain fog tak nemusí mít jedinou příčinu, může však být výsledkem několika změn, které se v přechodu současně potkají.

Kdy už zapomínání není jen brain fog

Hledání slov nebo občasné výpadky paměti mohou snadno vyvolat obavu, zda nejde o první známku demence. Menopauzální mozková mlha ale obvykle kolísá a přestože může být nepříjemná, většinou nezasahuje do schopnosti zvládat běžný život. Zpozornět je naopak dobré tehdy, když se potíže postupně zhoršují, komplikují každodenní činnosti nebo si výrazných změn všímá i okolí.

Ne každá změna paměti či soustředění přitom musí souviset s hormony. Podobné projevy mohou mít na svědomí například poruchy spánku, psychické obtíže, některé léky nebo jiné zdravotní problémy. Pokud jsou výrazné nebo přetrvávají, je vhodné probrat je s lékařem; náhlé zhoršení či další neurologické příznaky už vyžadují rychlejší posouzení.