Klimatizace vás nenachladí. Proč vás po ní přesto může bolet v krku?

Klimatizace za infekci nemůže

Nachlazení nevzniká jednoduše proto, že vám byla zima. Jde o infekci horních cest dýchacích, nejčastěji virovou, takže bez kontaktu s jejím původcem neonemocníte ani v pořádně vychlazené místnosti. Samotná klimatizace tedy nemoc „nevytvoří“, i když se první potíže mohou objevit právě ve chvíli, kdy si s ní začnete škrábání v krku spojovat.

To je ostatně jeden z důvodů, proč má tak špatnou pověst. První příznaky infekce se neobjevují okamžitě po nákaze, ale až s odstupem. Bolest v krku po dni v kanceláři nebo dlouhém letu tak může být jen časová shoda. A protože klimatizaci nejčastěji potkáváte právě v místech, kde tráví čas více lidí pohromadě, skutečným zdrojem nákazy může být spíš člověk vedle vás než studený vzduch nad hlavou.

Co tedy stojí za bolestí v krku?

Pokud za bolestí v krku není infekce, problém může být mnohem prostší. Klimatizace při ochlazování odvádí ze vzduchu část vlhkosti a delší pobyt v suchém prostředí může vysušovat sliznice. Výsledkem bývá škrábání, pálení nebo nutkání odkašlávat – tedy přesně ty projevy, které si snadno spojíte se začínajícím nachlazením. Suchý vzduch přitom patří mezi běžné neinfekční příčiny podráždění horních cest dýchacích.

Proto se nepříjemné pocity často ozvou právě po noci v klimatizovaném pokoji. Pokud navíc kvůli ucpanému nosu nebo ze zvyku dýcháte ústy, vzduch se cestou do hrdla nestihne zvlhčit tak jako při dýchání nosem a sliznice dostávají zabrat ještě víc. Svou roli může sehrát i proud chladného vzduchu namířený přímo na postel nebo pracovní místo. Nejde tedy jen o teplotu nastavenou na displeji, ale o kombinaci suchého vzduchu, délky pobytu a toho, kam klimatizace fouká.

Rýma z chladu existuje. Jen není infekční

Škrábání v krku navíc nemusí zůstat jediným problémem. Studený a suchý vzduch může u citlivějších lidí podráždit také sliznici nosu, takže se přidá kýchání, pocit ucpaného nosu nebo vodnatá rýma. Právě v tu chvíli už celý stav snadno připomíná nachlazení, přestože za ním žádná infekce být nemusí.

Že nos na chladný suchý vzduch skutečně reaguje, ukázala i studie publikovaná v časopise Journal of Applied Physiology. U lidí, kteří byli k podobným potížím náchylní, vedlo jeho vdechování k větší tvorbě nosního sekretu a výraznějším příznakům než pobyt v teplém a vlhkém vzduchu. Pokud se navíc nos ucpe, začnete častěji dýchat ústy a sliznice v krku se vysušují ještě snáz. Jeden podnět tak může vyvolat několik nepříjemných projevů, které dohromady vypadají jako začínající infekce.

Klimatizace nemusí být nepřítel

Ani citlivější krk není důvodem, proč se během vlny veder vzdávat klimatizace. Většinou stačí trochu upravit způsob, jakým ji používáte. Nenechávat studený vzduch celé hodiny foukat přímo do obličeje nebo na postel, zbytečně nepřechlazovat místnost a během dne nezapomínat pít. Pokud se s klimatizací budíte pravidelně s podrážděným hrdlem, stojí za pozornost také vlhkost vzduchu a nastavení přístroje na noc.

Důležitější než hledat ideální číslo na termostatu je nakonec sledovat samotné příznaky. Podráždění spojené se suchým vzduchem bývá nejvýraznější v daném prostředí a po jeho změně se může poměrně rychle zmírnit. Pokud se ale bolest v krku postupně zhoršuje, přidá se horečka, výrazná únava, bolesti svalů nebo kašel, je mnohem pravděpodobnější, že tentokrát klimatizace žádné alibi nepotřebuje a skutečně na vás něco leze.