Když radost mizí. Proč úzkost otupuje schopnost prožívat štěstí – a jak ji získat zpět

Někdy nejde o smutek. Jen vás přestanou těšit věci, které jste dříve milovali. Odborníci upozorňují, že za tím může stát anhedonie – stav, který často doprovází dlouhodobou úzkost a mění způsob, jakým náš mozek prožívá potěšení. Dobrou zprávou je, že tento začarovaný kruh lze přerušit.
Alice Filatova
——
17. listopadu 2026

Foto: Profimedia

Každý z nás občas zažije období, kdy nemá chuť vyrazit mezi lidi, sportovat nebo se věnovat koníčkům. Pokud ale pocit prázdnoty přetrvává týdny či měsíce a ani věci, které vám dříve přinášely radost, už nic nevyvolávají, nemusí jít jen o únavu nebo špatnou náladu.

Psychologové tento stav označují jako anhedonii – neschopnost prožívat potěšení. A podle současných poznatků nejde pouze o jeden z příznaků úzkosti nebo deprese, ale o samostatný problém, který si zaslouží vlastní pozornost.

Když úzkost bere chuť do života

Dlouhodobá úzkost není jen psychickou zátěží. Postupně zasahuje celý organismus a ovlivňuje fungování mozku i těla. Neustálé napětí vyčerpává energii, narušuje spánek i hormonální rovnováhu a může vést k tomu, že člověk ztratí motivaci dělat i věci, které mu dříve přinášely radost. 
Vzniká tak začarovaný kruh. Úzkost snižuje schopnost prožívat potěšení, a právě nedostatek pozitivních emocí zase prohlubuje úzkostné i depresivní stavy.
Nejde přitom jen o velké životní radosti. Anhedonie dokáže otupit i každodenní okamžiky – chuť oblíbeného jídla, příjemný rozhovor s přáteli, pocit po sportu nebo blízkost partnera.

Mozek přestává reagovat na to, co mu dříve prospívalo

Odborníci upozorňují, že při anhedonii dochází k narušení systémů, které v mozku zpracovávají odměnu a motivaci. Roli hraje především dopamin, serotonin nebo stresový hormon kortizol. Výsledkem je, že aktivity, které běžně zlepšují náladu – pohyb, kvalitní spánek, meditace, sex nebo čas strávený s blízkými – už nepřinášejí stejný efekt jako dříve.
Právě proto mnoho lidí nabývá dojmu, že „už nic nefunguje“. Neznamená to ale, že by ztratili schopnost cítit radost navždy. Znamená to pouze, že jejich nervový systém je dlouhodobě přetížený.

Proč hledáme rychlá řešení

Když přirozené zdroje potěšení přestanou fungovat, mozek začne hledat jiné cesty. U některých lidí se objeví přehnané nakupování, nekontrolované jedení, nadměrné používání sociálních sítí nebo závislost na alkoholu či jiných návykových látkách.
Tyto aktivity sice krátkodobě přinesou úlevu, skutečné uspokojení ale nepřinášejí. Mozek si naopak zvyká vyžadovat stále silnější podněty, zatímco běžné radosti ztrácejí svůj účinek.
Právě proto odborníci upozorňují, že závislosti často nevznikají z touhy po větším potěšení, ale z potřeby uniknout dlouhodobému psychickému napětí.

Léky mohou pomoci, ale nejsou jedinou odpovědí

Antidepresiva nebo léky proti úzkosti mohou být v mnoha případech důležitou součástí léčby a pro řadu lidí doslova zachraňují život. Samy o sobě ale většinou nedokážou obnovit schopnost prožívat radost.
Vedle biologických změn je totiž potřeba pracovat také s každodenními návyky, emocemi a způsobem, jakým reagujeme na stres.

Radost se dá znovu trénovat

Současná psychologie stále častěji mluví o konceptu zdravého hedonismu. Nejde o bezhlavé vyhledávání požitků, ale o vědomou schopnost dopřát si malé každodenní radosti a skutečně je prožít.
Může jít o procházku bez telefonu, společnou snídani, návštěvu galerie, kávu s přáteli nebo chvíli, kdy se plně soustředíte na to, co právě děláte.
Právě opakované pozitivní zkušenosti pomáhají mozku postupně obnovovat narušené mechanismy odměny. Nejde o rychlé řešení, ale o proces, během kterého se nervový systém znovu učí reagovat na běžné zdroje radosti.

Radost není luxus

Dlouho jsme měli tendenci vnímat potěšení jako odměnu až poté, co splníme všechny povinnosti. Psychologové ale stále častěji upozorňují na opačný princip: právě pravidelné prožívání radosti je jedním z pilířů psychické odolnosti.
Pokud se proto v poslední době přistihnete při tom, že vás netěší věci, které jste dříve milovali, neberte to jako selhání nebo nedostatek vůle. Může jít o signál, že vaše mysl i tělo potřebují více než jen odpočinek. Potřebují znovu objevit cestu k potěšení.

Alice Filatova

Lifehacky slavných, dobré a zdravé jídlo a (kultovní) filmy jsou její hlavní obsesí, o kterou se ráda podělí s čtenářkami Harper’s Bazaar.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu