Je VO₂ max nové BMI? Proč bychom měli přestat řešit váhu a začít měřit kyslík

Číslo na váze může vypadat jako jednoduchá odpověď na otázku, v jaké jste kondici. Ve skutečnosti ale existují parametry, které o fungování organismu prozradí podstatně víc – a jeden z nich se v souvislosti se zdravým stárnutím dostává stále více do popředí.
Tereza Zajíčková
——
27. července 2026

Foto: Profimedia

Desítky let nás medicína, média i společnost učily nahlížet na vlastní zdraví skrze jediné číslo: Body Mass Index (BMI). Poměr výšky a hmotnosti se stal univerzálním měřítkem toho, zda jsme „v kondici“, přitom z biologického hlediska jde o hrubý a vlastně dost neobratný parametr. BMI nerozlišuje mezi svalovou hmotou a tukem, ignoruje viscerální tuk kolem orgánů a neříká vůbec nic o tom, jak efektivně funguje kardiovaskulární systém.

V moderní preventivní medicíně a longevity výzkumu proto dochází k zásadnímu posunu. Pokud hledáme ukazatel, který nejspolehlivěji předpovídá celkovou vitalitu, biologický věk a riziko předčasného úmrtí, není to číslice na váze, ale hodnota VO₂ max.

Co přesně VO₂ max znamená?

Zjednodušeně řečeno představuje VO₂ max maximální množství kyslíku, které tělo dokáže efektivně využít při fyzické zátěži během jedné minuty. Standardně se udává v mililitrech kyslíku na kilogram tělesné hmotnosti za minutu (ml/kg/min). Nejde přitom jen o kapacitu plic – VO₂ max je komplexním odrazem toho, jak efektivně spolupracují tři klíčové systémy:

  • Dýchací systém: jak účinně se kyslík dostává z plic do krevního oběhu.
  • Kardiovaskulární systém: jak výkonně srdce přečerpává okysličenou krev a jak dobře ji síť cév a vlásečnic dopravuje ke svalům.
  • Metabolický systém: kolik mitochondrií se nachází ve svalových buňkách a jak efektivně dokážou využít kyslík k výrobě energie (ATP).

Zatímco BMI popisuje především velikost těla, VO₂ max ukazuje jeho výkon, tedy jak efektivně dokáže organismus pracovat s kyslíkem při zátěži.

Proč jde o jeden z nejzajímavějších ukazatelů zdraví a dlouhověkosti?

Preventivní kardiologové a experti na dlouhověkost, mezi nimi například lékař a autor knihy Outlive: The Science and Art of Longevity Peter Attia, upozorňují, že nízká kardiorespirační kondice – tedy nízká hodnota VO₂max – patří mezi nejsilnější prediktory předčasného úmrtí. V některých analýzách se dokonce ukazuje jako významnější rizikový faktor než kouření, cukrovka nebo vysoký krevní tlak.

Dobrá zpráva je, že VO₂ max není pevně dané číslo. Je to jedna z hodnot, kterou můžete během života svým chováním ovlivnit. Pokud se z nízké úrovně posunete do průměru, vaše tělo získává významnou zdravotní výhodu. Rozsáhlá epidemiologická data ukazují, že takový posun může být spojen se snížením rizika předčasného úmrtí až o 50 %. A pokud se dostanete mezi nadprůměrně zdatné, benefity dále rostou.

Vyšší VO₂max neznamená jen to, že uběhnete maraton. Znamená to, že máte:

  • Vyšší inzulínovou senzitivitu: vyšší VO₂ max souvisí s lepší citlivostí buněk na inzulin a efektivnějším metabolismem.
  • Zdravější a odolnější cévy: pravidelná práce na kondici podporuje funkci cévní stěny a pomáhá snižovat riziko procesů, které vedou k ateroskleróze a kardiovaskulárním onemocněním.
  • Odolnější mozek a lepší kognitivní rezervu: vysoká aerobní kondice podporuje tvorbu BDNF, látky důležité pro učení, paměť a schopnost mozku adaptovat se i s přibývajícím věkem.

Ženská specifika: Jak přistupovat k číslům

Průměrné hodnoty VO₂max u žen bývají o něco nižší než u mužů (přibližně o 10 - 15 %), což je dáno menším objemem srdce, nižší hladinou hemoglobinu a odlišným zastoupením esenciálního tuku v těle.

To však nic nemění na tom, že jeho zvyšování přináší ženám stejné benefity. S příchodem perimenopauzy a menopauzy se v těle odehrávají změny, které ovlivňují cévy, metabolismus i množství svalové hmoty. Právě v těchto fázích se ukazuje, jak cenná je vybudovaná fyzická rezerva – tedy schopnost těla zvládat zátěž, regenerovat a udržet si vitalitu i v dalších desetiletích.

Jak dobře vaše tělo pracuje s kyslíkem?

Zatímco BMI si spočítáte během chvilky a stačí vám k tomu jen tužka a papír, hodnotu VO₂ max nejlépe zjistíte pomocí laboratorní spiroergometrie. Nečekejte žádnou složitou proceduru, jde v podstatě o řízený test na běžeckém pásu nebo rotopedu, při kterém máte nasazenou masku měřící, kolik kyslíku přijímáte a kolik ho vaše tělo dokáže využít. Výsledkem je číslo, které velmi dobře ukazuje úroveň vaší kardiorespirační kondice.

Pokud se vám nechce test podstupovat, nebo na něj nemáte čas, můžete hodnotu VO₂ max orientačně zjistit pomocí chytrých hodinek. Ty ji sice neměří přímo, ale odhadují ji pomocí algoritmů, které kombinují údaje o srdečním tepu, tempu pohybu a dalších parametrů. Pro sledování trendu v čase jsou tyto odhady překvapivě dostatečné. Důležitější než jedna konkrétní hodnota, je totiž znát, zda se vaše kondice postupně zlepšuje.

Jak zlepšit hodnotu VO₂ max

Stejně jako svaly nebo sílu lze kardiorespirační kondici tréninkem postupně zlepšovat – a nemusíte kvůli tomu trávit hodiny během nebo se připravovat na maraton.

Nejúčinnější je kombinovat tři typy pohybu:

Vytrvalostní trénink v klidnějším tempu

Pravidelná aktivita, při které se lehce zadýcháte, ale stále zvládnete mluvit v celých větách, například svižná chůze, chůze do kopce, cyklistika nebo pomalejší běh. Tento typ pohybu buduje základ kondice, zlepšuje práci srdce a učí tělo efektivně využívat energii.

Krátké intenzivní intervaly

Občas je dobré tělo vystavit vyšší zátěži. Krátké intenzivní úseky, po kterých následuje odpočinek, fungují jako signál pro organismus, že má zvýšit svou kapacitu. Právě tento typ tréninku pomáhá posouvat hranici VO₂ max.

Silový trénink

Kondice není jen o srdci. Pro ženy je stejně důležité udržovat svalovou hmotu a sílu, zejména s přibývajícím věkem a v období kolem menopauzy. Silový trénink podporuje zdravý metabolismus, pevnější kosti a schopnost zůstat aktivní i v dalších desetiletích.

Přestaňme konečně měřit své zdraví tím, jakou máme velikost oblečení a o kolik jsme schopni snížit příjem kalorií. Hodnota VO₂ max nám připomíná, že mnohem podstatnější je, jak dobře naše tělo funguje: jakou má sílu, kondici a schopnost zvládat zátěž nejen dnes, ale i za mnoho let.

Tereza Zajíčková

Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu