Začátky ročních období nejsou jen hezké mezníky v kalendáři. Jde o fyzikální okamžiky, kdy se Země na své oběžné dráze dostane do přesně dané polohy vůči Slunci. To se pak promítne do délky dne, do toho, kdy rozsvěcíme lampy, i do množství světla, které během týdne stihneme nachytat.
Jízdní řád vesmíru pro rok 2026
Pro Českou republiku je rozhodující středoevropský čas a letní čas. Přesné momenty vypadají takto.
- Jarní rovnodennost (začátek jara): 20. března v 15:46 (CET)
- Letní slunovrat (začátek léta): 21. června v 10:24 (CEST)
- Podzimní rovnodennost (začátek podzimu): 23. září v 02:05 (CEST)
- Zimní slunovrat (začátek zimy): 21. prosince ve 21:50 (CET)
Proč jaro předbíhá školní osnovy
Důvod je překvapivě praktický. Kalendářní rok má 365 dní, zatímco tropický rok, tedy skutečný čas oběhu Země kolem Slunce, je o něco delší, přibližně o čtvrt dne. Přestupné roky ten rozdíl vyrovnávají, ale ne tak dokonale, aby se rovnodennost pokaždé trefila na stejné datum i čas.
Výsledek je jednoduchý. V tomto století vychází jarní rovnodennost téměř vždy na 20. března. Kdo by si přál jaro přesně 21. března, musel by si počkat až na rok 2102.
Rovnodennost a optický klam, den a noc nejsou stejné
Slovo rovnodennost svádí k dojmu, že den i noc mají přesně 12 hodin. Ve skutečnosti je den o pár minut delší. Hraje roli atmosférická refrakce, zemská atmosféra ohýbá paprsky a my vidíme Slunce nad obzorem i ve chvíli, kdy je už geometricky pod ním. K tomu se přidává i fakt, že východ a západ se počítá podle okraje slunečního kotouče, ne podle jeho středu.
Prosincový paradox, proč tma nekončí se slunovratem
Zimní slunovrat je nejkratší den v roce, ale neznamená to, že v ten den nastane i nejdřívější západ Slunce a zároveň nejpozdější východ Slunce. Tyto dvě věci se v čase rozjíždějí.
V praxi to vypadá tak, že nejdřívější západy přicházejí už kolem poloviny prosince. Rána se naopak protahují až po Novém roce, kdy nastávají nejpozdější východy Slunce. Může za to eliptická dráha Země a sklon zemské osy, dohromady vytvářejí posuny ve slunečním čase, které běžné hodinky neukazují přímo.
Vzdálenost od Slunce není důvod léta
Další častý omyl zní, že léto máme proto, že je Země blíž ke Slunci. Je to naopak. V roce 2026 bude Země ke Slunci nejblíže 3. ledna, tedy v hluboké zimě, a nejdál v červenci. Roční období řídí sklon zemské osy, nikoli vzdálenost. V létě je severní polokoule nakloněná ke Slunci, paprsky dopadají pod příznivějším úhlem a den je delší. V zimě se situace otočí.
Co si z toho vzít pro běžný život
Astronomické milníky roku 2026 jsou přesně dané. V praxi ale stejně nejvíc rozhodne počasí a to, jestli nám první jarní den dovolí sundat kabát, nebo si ještě vyžádá šálu. Jedno je jisté. Pokud letos chcete přivítat jaro opravdu přesně, nastavte si připomínku na 20. března 2026 odpoledne.
Germofobie jako (generační) porucha du jour
10 minutes challenge: nastartujte metabolismus a rozprouděte endorfiny už z rána
Týdenní horoskop 13.11.2023-19.11.2023