Gossip Girl: Jak může „drbání“ v práci poškodit vaši kariéru

„Pomlouvání je na všech pracovištích zcela běžné. Ať už se jedná o drobnou poznámku o něčí práci, nebo o něco osobnějšího a méně souvisejícího s prací, všichni jsme se do něj zapojili buď tak, že jsme sami drbali, nebo že jsme drby od někoho slyšeli,“ říká doktorka Maria Kakarika, docentka v oboru Organisational Behaviour and Leadership na Durham University Business School. A dodává, že lidé by si možná pomlouvání v zaměstnání rozmysleli, kdyby si uvědomovali, jaké může mít jejich chování dopad nejen na členy týmu, ale i je samotné.

Trest pro drbny

Cílem výzkumu – jenž byl proveden ve třech samostatných studiích na více než 900 účastnících – bylo odhalit potenciální dopad drbání na pracovišti, a to nejen na kariérní, ale i společenské postavení pomlouvajícího. Studie pak (nepřekvapivě) dospěly k závěru, že pomlouvači jsou na pracovišti vnímáni negativně, a to často až v takovém měřítku, že bývají vyloučeni ze společenské komunikace a dokonce i sociálních skupin.  „To, že vás někdo považuje za drbnu, která šíří pomluvy, může rozhodně poškodit vaši pověst, protože to ovlivňuje důvěru lidí ve vás a jejich představu o tom, jak důvěryhodní jste,“ vysvětluje pro Harper's Bazaar UK antropolog Dr. Alex Gapud. Spolupracovníci tak podle něj mohou odhalit prvky vašeho charakteru i to, zda jednáte s dobrým úmyslem, nebo naopak. A pokud vaše chování vyhodnotí jako škodlivé, může to pro vás znamenat nejen napjaté vztahy na pracovišti, ale i nižší šanci na povýšení nebo růst prémií.

Ženy jako královny pomluv

Určitou roli hraje při pomlouvání i pohlaví, přičemž větší tendenci k šíření drbů na pracovišti mají obecně více ženy než muži. Tento fakt podporují i myšlenky sociální kritičky a feministky Camille Paglii, podle níž mezi těmito dvěma pohlavími existují důležité biologické a psychologické rozdíly, které byly utvářeny po tisíce let evolučními rolemi. Zatímco muže hnala v minulosti touha po inovaci a vůdcovství spíš k fyzické agresivitě, u žen podporovaly historické role a socializace spíše tu nepřímou. A právě pasivní agresivita je na poli kariéry považována za extrémně nebezpečnou, protože zvyšuje toxicitu pracovního prostředí a dokáže rychle a účinně rozložit jinak fungující tým.

Slovo jako zbraň 

Komunikace na pracovišti je sama o sobě komplikovaná, a moderní doba tomu příliš nepomáhá. Technologický pokrok totiž vložil do rukou drben extrémně pohodlnou zbraň: e-maily a textové zprávy, s nimiž se dá zničit reputace spolupracovníka během pár vteřin. „Když lidé dříve drbali, alespoň s někým mluvili, bylo to mezi čtyřma očima… Teď je to virální a už to nemůžete vystopovat,“ upozorňuje pro The Seattle Times Blaine Sampson, generální ředitel IT společnosti v Kansas City. Jedovaté zprávy – často psané ve spěchu a nedbale – sice mohou být míněny jako upřímné výtky, ve skutečnosti ale postrádají mezilidskou zpětnou vazbu a mohou tak vmžiku zničit jak dobré jméno vašeho kolegy, tak i vaši vlastní image.

Drbejte jen pozitivně

Nutno však říct, že ne všechny pomluvy musí uškodit vám nebo týmu, v němž pracujete. Zábavná komunikace s kolegy dokáže být ohromnou podporou ve chvílích, kdy je atmosféra v práci napjatá nebo když se svými spolupracovníky teprve navazujete pouto. Důležité však je, aby se tlachání neslo v pozitivním duchu a sloužilo spíš k budování kontaktů a sdílení cenných informací než zákeřnému napadání ostatních za jejich zády.