Generace vyčerpání: Proč mladým českým ženám k zahnání únavy nestačí ani osm hodin spánku?

Slovo vyhoření v posledních letech zcela ovládlo debaty o psychickém zdraví. Nyní se však v Česku objevuje nový, plíživější fenomén: chronické vyčerpání, které postihuje stále mladší ročníky žen. Nejde o běžnou únavu po náročném týdnu, kterou vyřeší jeden prospaný víkend. Řeč je o neustálém nedostatku energie, mozkové mlze a vyčerpání, jež neodchází ani po osmi hodinách spánku. Moderní životní styl spojený s digitálním přehlcením, tlakem na výkon a ekonomickou nejistotou v Česku systematicky ničí schopnost ženského těla regenerovat.
Josef Šlaich
——
17. května 2026

Běžná únava po uzávěrce v práci nebo protancované noci je přirozená a tělo se z ní po pár dnech klidu snadno zotaví. Chronické vyčerpání však funguje jinak. Jde o dlouhodobý pokles fyzické, mentální i emocionální energie, který neodpovídá reálné aktivitě a odpočinek na něj prostě nezabírá. Mladé ženy si nejčastěji stěžují na pocit těžkého těla, sníženou koncentraci a ztrátu motivace, přičemž tento stav trvá týdny i měsíce bez zjevné příčiny.

Lidské tělo se v tomto stavu chová jako obyčejná gumička. Naše organismy jsou sice neuvěřitelně přizpůsobivé, ale problémem není samotné napětí, nýbrž to, jak dlouho trvá. Když držíte gumičku roztaženou příliš dlouho, ztratí svou elasticitu a už se nedokáže vrátit do původního stavu. Toto vyčerpání je jasným signálem, že jsme gumičku vlastního těla natáhli daleko za hranici udržitelnosti. Výsledkem je pak hluboká dysregulace nervového systému a hormonálních drah, které jsou pod neustálým tlakem digitální overstimulace a rozhozených biorytmů.

Česká realita: Mladé ženy pod permanentním tlakem

Pokud se podíváme na situaci v České republice, data ukazují mrazivou realitu. Podle dlouhodobých průzkumů zaměřených na duševní zdraví Čechů zažívá téměř polovina mladých žen ve věku do 35 let extrémní nebo vysokou míru stresu a tlaku, a to buď neustále, nebo velmi často. Přestože jsou dvacátá léta života společností vnímána jako bezstarostné období zábavy a sbírání zážitků, realita v tuzemsku je opačná. Mladé Češky drtí kombinace finančního tlaku způsobeného vysokými náklady na bydlení, nestabilního trhu práce a všudypřítomného pocitu sociální izolace. Mnohé z nich musí kombinovat studium s prací na plný úvazek nebo si přibírat vedlejší projekty, aby vůbec zvládly zaplatit nájmy ve velkých městech.

Tento permanentní tlak udržuje tělo v neustálém jemném režimu „bojuj, nebo uteč“. Výsledkem je zvýšená zánětlivost v těle, rapidně se zhoršující kvalita spánku a oslabený imunitní systém. Únava v tomto stadiu rozhodně není slabostí charakteru, ale naprosto měřitelnou ztrátou biologické regulace. Moderní ženy proto nepotřebují slyšet, že mají být více odolné. Potřebují kompletní biologickou rekalibraci. K té ale vůbec nepřispívá ani masivní fenomén hybridní práce a home office. Flexibilita sice zní skvěle, ale v praxi zcela smazala hranice mezi volným časem a zaměstnáním. Tím, že si nosíme práci domů, náš nervový systém už nedostává jasný signál, že pracovní den skončil, a zůstává v permanentním stavu mírného nabuzení.

Cesta z pasti: Pravidelnost nad dramatické změny

Návrat k rovnováze přitom nevyžaduje drastické nebo drahé zásahy, ale nekompromisní důslednost v naprostých základech. Prvním krokem musí být striktní spánková hygiena. To znamená ztlumit světla minimálně dvě hodiny před spaním, spát sedm až devět hodin denně a hlavně dodržovat stejný čas usínání i vstávání i během víkendů. Nepravidelný režim totiž tělo mate a to pak nedokáže správně regenerovat.

Zásadní vliv na hladinu energie má také strava, kterou mladé ženy pod tlakem povinností nejčastěji zanedbávají. Vynechávání jídel a celodenní fungování pouze na kofeinu a adrenalinu brutálně rozhazuje hladinu cukru v krvi, kortizolu a celkového metabolismu. Prvním pravidlem úspěchu je přestat přeskakovat snídaně a začít si striktně hlídat denní příjem vlákniny (minimálně 30 g) a proteinů (zhruba 1,2 g na kilogram váhy). Pro snížení takzvané rozhodovací únavy (decision fatigue) je navíc skvělé vytvořit si úzký seznam několika oblíbených plnohodnotných jídel, která lze v průběhu týdne neustále točit dokola, což ušetří drahocennou mentální energii.

Kdy už musíte vyhledat lékaře?

Jakmile dlouhodobé vyčerpání zásadně ovlivňuje váš každodenní život a nemá žádný jasný důvod, je načase přestat s ním bojovat svépomocí. Chronický stav vyčerpání je totiž spojen s prokazatelně zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, úzkostných poruch a metabolických problémů.
Při přetrvávající únavě je proto nutné navštívit praktického lékaře a nechat si udělat komplexní laboratorní rozbory krve. Ty by měly bezpodmínečně zahrnovat krevní obraz, hladinu feritinu (zásoby železa v těle), vyšetření funkce štítné žlázy, hladinu vitamínů B12 a D a také test na dlouhodobý cukr (HbA1c). Pouze včasná diagnostika dokáže spolehlivě odhalit, zda za vaším vyčerpáním stojí „jen“ přetížený životní styl, nebo konkrétní zdravotní problém, který je potřeba řešit medicínsky.

Josef Šlaich

Expert na beauty, estetickou medicínu a hodinařinu, který se se čtenářkami Harper’s Bazaar dělí o své znalosti v rámci své rubriky Beauty Insider.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu