Gaslighting jako forma partnerského násilí
Foto: Profimedia
Foto: Profimedia
Termín gaslighting už nějakou dobu v našich slovnících není velkou neznámou. Anglické slovo „gaslighting“ má původ v divadelní hře Gaslight britského scenáristy Patricka Hamiltona (1938) a v následné filmové adaptaci (1944) s Ingrid Bergman a Charlesem Boyerem. V ní se Boyer snaží přesvědčit svou manželku, že se zbláznila, umístit ji do psychiatrické léčebny a okrást ji o její jmění…
Přesně takové chování je podstatou této zákeřné manipulativní taktiky. Osoba, jíž se gaslighting týká, se nemůže plně spolehnout na to, co vidí, slyší, a nemůže ani tak úplně věřit svým názorům, které jsou jejím protějškem neustále zpochybňovány.
Hlavním rozdílem mezi lhaním a gaslightingem je, že lhář svůj čin po předložení kompromitujících důkazů přizná. Naopak člověk praktikující gaslighting i po předložení důkazů o jeho lži bude trvat na tom, že říká pravdu – a co více, bude se vás snažit přesvědčit o tom, že jste paranoidní a že věříte vyfabrikovaným důkazům, které jste nejspíš sami vytvořili.
Cílem manipulátorů, kteří gaslighting využívají ve svůj prospěch, je především získat (v ideálním případě naprostou) kontrolu nad uvažováním svého partnera. Studie publikovaná v magazínu Personal Relationships zahrnula do svého výzkumu 65 osob, které touto formou partnerské manipulace prošly. Cílem bylo zjistit, jak se oběti cítily, co si zažily, ale také to, jakými dalšími manipulativními formami se gaslighting projevoval, než dosáhl svého opravdového vrcholu.
Na počátku výzkumu všichni účastníci podrobně popsali, kdy a jak se jim v minulosti přihodilo, že se stali oběťmi gaslightingu. Většina zúčastněných řekla, že byli ve vztahu obviňováni z neschopnosti či duševní nestability. Odborníci poznamenávají, že se jedinci díky těmto pocitům většinou cítí méněcenní, pochybují o sobě či mají po čase problémy s důvěrou nejen v sebe, ale také ke všem ostatním.
Jaké byly další varovné signály, které oběti gaslightingu popsaly ve svých vztazích jako doprovodné?
Neboli doslova bombardování láskou bylo na denním pořádku, ne však coby důkaz citů, ale především za účelem získání moci nad druhým. V praxi to vypadá tak, že je dotyčná osoba svým partnerem (gaslighterem) zahrnuta přemírou lásky, může dostávat drahé dary, dostává se jí přehnané náklonnosti. Odborníci upozorňují na to, že love bombing se ve studii projevoval především v počátcích vztahu, předtím, než se začaly projevovat jiné formy gaslightingu.
Velká část účastníků studie se shodla na tom, že jejich protějšky byly v jednu chvíli láskyplnými a dokonalými partnery, avšak v momentě se nečekaně dokázaly proměnit ve výbušné jedince s naprosto nepředvídatelným jednáním. Z hádek, které začaly bezdůvodně, se však velmi brzy vyklubalo láskyplné či sexuální usmiřování. Tak například popisuje svůj vztah jeden ze zúčastněných. Odborníci k tomuto dodávají, že právě nevyzpytatelné chování poté v obětech gaslightingu vyvolává nejistotu a zmatek, kterých u nich chce manipulátor dosáhnout.
Dalším velkým vykřičníkem je izolace, která byla v dané studii identifikována jako významná forma manipulativní kontroly. Jedním z typických znaků je snaha omezit kontakty s rodinou či přáteli, popřípadě časté vyjadřování negativních názorů či nedůvěry na jejich adresu a také snaha vytvořit nepřátelskou atmosféru mezi nimi a obětí. Izolovaná oběť je pro gaslightera nejlepší možnou variantou, jelikož pak nemá možnost s nikým danou situaci řešit a ocitá se naprosto sama, odkázána pouze na svůj protějšek, který ji má v plné moci.
Naprosto bezemoční a chladné zacházení, popisovali účastníci studie další ze situací, které jejich partner využíval ve snaze dosáhnout svého. Například dodržování striktních pravidel, jimiž je láska podmíněna, tedy „jestli mě miluješ, uděláš to pro mě“ coby forma emočního vydírání. Nebo také využívání emocionálního chladu jako například tzv. tiché domácnosti coby formy trestu, kterou si oběť zasloužila za své „nepřijatelné“ chování či jakékoliv neuposlechnutí – i to může být zvrácenou formou manipulativní taktiky jménem gaslighting.
Máte pocit, že jste se stali oběťmi gaslightingu? Psychologové doporučují především zůstat v klidu a aktivně sbírat důkazy, kterými své tvrzení budete moci doložit (jak ostatním, tak sami sobě). Screeny obrazovky, e-maily, matoucí vzkazy, zápisky dokazující psychický nátlak a poté i jejich následky. Dále je podle odborníků skvělé vsadit na upřímnost, jelikož jediné, co si manipulátor nepřeje, je upřímnost z vaší strany. Využijte tohoto poznatku a konfrontujte ho se svými vlastními názory a pocity, snažte se s dotyčným komunikovat a vždy se držte své verze příběhu. A v neposlední řadě se nebojte vyhledat odbornou pomoc. Psychologové a terapeuté díky mnohaletým zkušenostem ví, jak v takových situacích jednat, a mohou vám velmi efektivně pomoci vypořádat se s takto toxickým vztahem, navrátit vám potřebné sebevědomí a především začít psát novou kapitolu vašeho života.