Pamatujete si doby, kdy jsme chodili do restaurací, protože jsme chtěli dobře jíst, ne fotit talíř? V době tiktokových virálů se gastronomie stala dalším hřištěm pro sociální FOMO – strach, že vám unikne trend, o kterém mluví všichni. FOODMO – food fear of missing out – je pojem, který dokonale vystihuje naši novou posedlost: pokud vaše matcha latte nesklidí lajky, pili jste ho vůbec?
Když se jídlo mění v obsah
Od roku 2020 je jídlo jedním z nejsilnějších motorů internetové virality. Co začalo karanténním kynutím domácího chleba, přerostlo v posedlost cloud breadem, růžovými omáčkami a affogatem na chodnících světových metropolí. Na rozdíl od módy, která bývá nedostupná, se food trendy tváří demokraticky – i když jen naoko. Skořicová rolka za pět euro je na fotce stejně cenná jako kabelka. V Miláně se na mochi stojí fronty blokující ulici, v Paříži na dezerty Cédrica Groleta čekáte přes hodinu, v Curychu horlivě nakupují tabulky dubajské čokolády od Lindt, zatímco v Praze se pravidelně čeká na zmrzlinu Crème de la Crème, jahodové knedlíky z Bjukitchen či chleba z Esky. Ale jde vůbec ještě o chuť – nebo jen o fotku?
FOODMO: Nový druh sociální úzkosti
Pojem FOODMO vznikl v roce 2023 a označuje strach, že vám uteče aktuální food trend, který už všichni ochutnali a sdíleli. Je to přirozený vývoj FOMO, fenoménu popsaného na počátku tisíciletí, dnes násobeného algoritmy a estetikou reels. Dopaminový výbuch z „hezkého sousta“ vytvořil kulturu, kdy za jídlem cestujeme, místo abychom objevovali. Restaurace se přizpůsobily a menu často obsahuje jedno virální jídlo, vytvořené hlavně pro lajky. A tento tlak není jen digitální. Studie naznačují, že pocit, že vám něco uniklo – třeba jen croissant – může skutečně vyvolávat úzkost, hlavně u mladší generace, která je neustále vystavena dokonalým životům na sítích.
Kdo vlastně určuje, co se jí?
Zatímco šéfkuchaři dál inovují, moderním trendsetterm je tvůrce s ring lightem. Food influenceři na TikToku a Instagramu zcela změnili to, co jíme – a kde. V roce 2024 vzrostla sledovanost food obsahu o 30 %. Značky rychle zareagovaly. Od slevové akce McDonald’s, která pravidelně paralyzuje před začátkem školního roku česká města, až po pařížský Folderol, kde si lidé vybojovali místo na chodníku s affogatem, se virálnost stala obchodním modelem. Ale tato algoritmická horečka má i stinnou stránku. Okolní podniky kopírují úspěšné koncepty, originalita mizí a pestrost nabídky ustupuje unifikovanému trendu.
Matcha: Avokádový toast generace Z
Žádný virální food trend nezískal takovou výdrž jako matcha. Sytě zelený prášek – bohatý na antioxidanty i sociální kredit – způsobil globální mánii, od latte přes kolagenové doplňky až po dezerty. Estetika mu zajistila přízeň TikToku, zdravotní přínosy zase status superfood. Ale popularita má svou cenu. Japan Times nedávno informoval, že poptávka po prémiové matche vyvolala dosud nevídanou krizi zásob. Tradiční čajovny v Kjótu zavádějí limity pro nákup, kvalita klesá, protože pěstitelé zkracují dlouholeté procesy pěstování. Co kdysi bylo meditativním rituálem, se rychle mění v komoditu – metaforu celého našeho vztahu k jídlu v digitální době.