Empatické naslouchání: komunikační strategie, která zlepší vaše osobní i profesní vztahy

Občas se sice slyšíme, ale neposloucháme. Osvojte si empatické naslouchání v praxi.
Petra Štepánková
——
18. června 2024

Foto: Profimedia

Jedním z klíčových aspektů navazování a udržování dobrých vztahů na pracovišti i v okolí je tzv. empatické naslouchání. Jedná se o dovednost, která umožňuje lidem lépe porozumět druhým – zjistit, jaké jsou jejich potřeby a pocity, a následně pak vyhodnotit nejlepší strategii, jak si vyjít vstříc. Jak si podle odborníků takovou autentickou komunikaci osvojit v praxi?

Co je empatické naslouchání?

Empatické naslouchání je komunikační technika, jejíž podstatou je aktivní a pozorné naslouchání druhým ve snaze porozumět jejich myšlenkám, emocím a perspektivám.

Mezi jeho hlavní zásady patří:

Vnímání řeči těla

Nejde pouze o naslouchání vyřčených slov, ale věnování pozornosti tónu hlasu, řeči těla a vnímání reakcí (v obličeji i těle) během vaší komunikace. 

Porozumění opačné perspektivy

Neboli umění vcítit se do situace někoho jiného, díky čemuž pochopíte pohled na věc opačné strany a zároveň se budete umět lépe naladit na stejnou vlnu. Tedy neodsuzovat, ale snažit se vcítit do opačné role. 

Emoční inteligence

Jedná se o schopnost zvládání svých vlastních emocí a umění vcítit se do emocí ostatních jedinců. V praxi to znamená, že se nenecháváme nikým vyvést z míry, i když na nás verbálně útočí – rozumíme tomu, že je náš protějšek něčím frustrovaný a nejspíš mluví v záplavě emocí a s cílem nám ublížit.

Jak na to v praxi?

Naučte se být přítomni. Zkuste se zamyslet nad tím, kolik konverzací denně vedete a u kolika z nich si pamatujete, co vám dotyčný řekl, a to co možná do největšího detailu na slova. Pokuste se každému hovoru a člověku věnovat na maximum, i přestože to může být více než náročné. Udržujte oční kontakt, naslouchejte slovům, výrazům a přirovnáním, které daný člověk používá k identifikaci situace, a vnímejte i jeho řeč těla – postoj, polohu rukou a nohou, výraz ve tváři, ba i to, zda udržuje oční kontakt, nebo ne.

Dalším důležitým krokem je odstřihnout se na chvíli od okolního světa – upozornění na telefonu, notebooku i hodinkách, která lusknutím prstu dokáží zcela rozhodit mysl a narušit tok myšlenek.

Přemýšlejte o sdělení a veďte konstruktivní debatu. Parafrázujte nebo shrňte sdělení řečníka, abyste se ujistili, že jste správně pochopili jeho pohled na věc a obsah, který vám byl právě odprezentován. Následně pokládejte otevřené doplňující otázky, díky kterým si ujasníte, že jste veškeré informace právě proběhlého rozhovoru pochopili správně. 

Rozpoznejte a zhodnoťte emoce. Snažte se být během rozhovoru maximálně empatičtí  a dejte svému protějšku najevo, že se dokážete vcítit do jeho pocitů a snažíte se mu porozumět. V žádném případě neponižujte nebo nezesměšňujte city svého oponenta formou, že dělá „z komára velblouda“. 

Reagujte promyšleně a s chladnou hlavou. Snažte se nabídnout řešení, které vám přijde racionální a mohlo by fungovat pro obě strany. Nebraňte se ústupkům – nejde totiž o to danou debatu vyhrát. Není to vy vs. ten druhý, ale vy oba vs. problém.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu