V dnešní době, kdy naše pozornost bojuje o přežití pod náporem notifikací, e-mailů a sociálních sítí, je schopnost plně se soustředit vzácnější než kdy dřív. Paradoxem ale je, že právě na ní závisí, kdo v moderním světě uspěje a kdo se nechá pohltit věčným chaosem.
Hluboká práce neboli „deep work“ není jen o produktivitě. Jde o dovednost, jež nám umožňuje dělat smysluplné věci, být kreativní a dosahovat výsledků, které by v režimu neustálého přerušování nikdy nevznikly. Jak navíc ukazuje neurověda, soustředění má přímý vliv na naši psychickou pohodu. Když se plně ponoříme do činnosti, kterou považujeme za důležitou, můžeme nejen pracovat efektivněji, ale zároveň se konečně cítit naplněnější a šťastnější.
Co je hluboká práce a proč na ní záleží?
Deep work představuje stav, kdy mozek pracuje na plné obrátky a bez rozptýlení. V tomto režimu jsme schopni rychleji se učit složité věci, přicházet s kreativními řešeními a produkovat kvalitní výsledky. Tento termín zpopularizoval americký profesor a spisovatel Cal Newport, jenž jej své knize Hluboká práce: Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě z roku 2016 popsal jako jednu z nejcennějších, ale zároveň nejvíce opomíjených dovedností současnosti.
Abychom pochopili, proč je soustředění tolik důležité, stačí se podívat na to, co se děje s naší myslí, když jsme rozptýlení. Jak ve své knize Rapt: Attention and the Focused Life z roku 2009 trefně poznamenává Winifred Gallagher: „Když se přestanete soustředit, má vaše mysl sklon fixovat se na to, co by s vaším životem mohlo být špatně, místo na to dobré.“ Jinými slovy – pokud trávíte pracovní den povrchními úkoly a neustálým přepínáním mezi podněty, nejenže toho méně zvládnete, ale zároveň se můžete cítit roztěkaní a nespokojení. Když se ale dostanete do stavu hlubokého soustředění, nastává pravý opak.
Mozek v režimu hluboké práce
I když třeba už máte nějakou představu o tom, co hluboká práce znamená, neurověda vám pomůže pochopit, co se při ní ve vaší hlavě skutečně odehrává. Neexistuje jedno konkrétní mozkové centrum, které by bylo zodpovědné za schopnost soustředění – místo toho jde o komplexní souhru několika klíčových neuromodulátorů. Tyto chemické látky ovlivňující aktivitu neuronů regulují procesy jako pozornost, učení a motivaci a umožňují nám tak dosáhnout maximální koncentrace.
• Acetylcholin podporuje učení, paměť a pozornost.
• Dopamin hraje klíčovou roli v motivaci a udržení koncentrace.
• Noradrenalin zajišťuje bdělost a pomáhá mozku se soustředit i pod tlakem.
Když se ponoříme do hluboké práce, mozek začne tyto látky uvolňovat, díky čemuž vytváří ideální podmínky pro efektivní výkon. Pokud ale neustále skáčeme mezi úkoly, místo abychom podporovali mozek v posilování konkrétních neuronových spojů, dochází k chaotické stimulaci, jež schopnost soustředění výrazně oslabuje.

Hluboká vs. mělká práce
Zatímco hluboká práce vyžaduje plné soustředění a kognitivní úsilí, takzvaná „shallow work“ je pravým opakem. Mělká práce zahrnuje rutinní činnosti, které nevyžadují takovou úroveň přemýšlení ani soustředění. Patří sem například odpovídání na e-maily, administrativní úkoly, účast na neproduktivních schůzkách nebo sledování sociálních sítí.
Zásadní rozdíl spočívá v tom, že hluboká práce vytváří novou hodnotu, zatímco ta mělká ji jen udržuje. Newport upozorňuje, že moderní pracovní prostředí tento druh práce nevědomky upřednostňuje – neustálá dostupnost, multitasking, instant messaging a nekonečné přepínání mezi úkoly vedou k tomu, že se k soustředěné práci často vůbec nedostaneme. Mělká práce má samozřejmě v běžném dni své místo, pokud ale převládá, stává se překážkou skutečné produktivity. Abychom při svém počínání dosáhli maximální efektivity a smysluplnosti, musíme začít tyto dva přístupy vědomě vyvažovat a vytvářet tak prostor pro plné soustředění.
Jak si osvojit deep work?
Dobrou zprávou je, že schopnost hluboké práce není vrozená, ale dá se trénovat. Stejně jako si budujeme fyzickou kondici pravidelným cvičením, můžeme začít posilovat i svou schopnost soustředění. V době, kdy nás neustále něco rozptyluje, to ale vyžaduje vědomé úsilí a změnu přístupu k práci. I tyto kroky vám režim deep work pomohou nastartovat:
Čas na hlubokou práci
Plánujte si bloky soustředěné práce bez vyrušení. V ideálním případě začněte ráno, kdy má mozek nejvíce energie.
Odstraňte rušivé vlivy
Dejte telefon pryč z dosahu, vypněte notifikace, a pokud je to možné, pracujte v klidném prostředí.
Stop multitaskingu
Namísto dělání mnoha úkolů najednou se vždy zaměřte jen na jeden jediný, jemuž věnujte výhradní pozornost.
Prodlužujte dobu soustředění
Pokud vám hluboká práce zatím nejde od ruky, začněte s krátkými, 30minutovými bloky a ty postupně prodlužujte.
Vytvořte si rituály
Krátká meditace, dechové cvičení nebo třeba přechod do jiného pracovního prostoru – to vše může pomoci vašemu mozku rozpoznat, že nastal čas se soustředit.
Deep work je klíčem k tomu, jak dosahovat větších úspěchů, a to nejen v kariéře, ale i v osobním životě. Pokud si tuto schopnost osvojíte, získáte konkurenční výhodu v jakémkoli oboru a zároveň pocit naplnění, kterého při běžné roztěkanosti zkrátka nikdy nedosáhnete.