Foto: Profimedia
V roce 2005 byl v Harvard Business Review publikován článek, který změnil pohled profesionálů i široké veřejnosti na osobní a profesní růst. V něm bylo představeno cvičení Reflected Best Self Exercise (RBSE), které dodnes využívají lidé po celém světě ke zlepšení výkonu týmu i jedinců. Je založeno na identifikaci vašich silných stránek a (sebe)reflexi, kterou můžete přispět k nalezení toho, co vás opravdu baví, a toho, v čem excelujete.
Většina lidí jde od projektu k projektu a nemá čas se pozastavit nad úspěchy a dobře zvládnutými úkoly, které má již za sebou. To je však velká chyba – právě díky reflexi jsme schopni identifikovat to, v čem vynikáme, kde jsou naše silné stránky a také to, na co se v budoucnu zaměřit více. Tato reflexe by měla být zachycena v psané formě, mít strukturu a jasné body, které by pro vás měly sloužit jako záchytné. V tom vám mohou pomoct správně kladené otázky, a to například:
Jedno neznamená automaticky druhé. Vašim přáním může být plánování marketingových strategií pro všechny projekty. Právě po detailnějším zkoumání toho, jak jste si vedli během plnění těchto úkolů, můžete zjistit, že jste byli náramně úspěšní v rámci přípravy grafické prezentace a vizuálů, avšak vás vůbec nebavila část spojená se sociálními médii a ani jste zde nezaznamenali žádný masivní úspěch. Právě zcela objektivní selekce toho, co vás baví a co ve finále mělo velký úspěch, je klíčová k identifikaci vašich silných stránek, které musíte nadále rozvíjet. V tomto případě může pomoci i konstruktivní kritika (nebo spíše hodnocení) od kolegů.
Často jsou to tito lidé (přátelé, rodina, spoluhráči), kteří vědí, jaké jsou naše největší přednosti, ale nikdy nám to neměli příležitost říct.
Zcela jistě máte ve svém okolí kolegy, přátele, nadřízené i podřízené, mentory a jiné osoby, kteří vám mohou sdělit svou zpětnou vazbu. Shromažďováním vstupů z různých zdrojů můžete získat mnohem širší a bohatší porozumění o sobě samých, než byste získali sami ze svého subjektivního hodnocení vlastního výkonu. Jak se zeptat? Stačí k tomu jednoduchá otázka typu „Můžete mi prosím popsat konkrétní příklad toho, kdy si myslíte, že jsem exceloval/a?“ nebo „Na co si myslíte, že bych se při projektech měl/a zaměřit o něco více?“.
Odpovědi vašich kolegů se budou shlukovat kolem určitých dovedností, ve kterých jste nejlepší. Někteří však mohou poukazovat na vzorce chování, které vás možná původně ani nenapadly – například schopnost udržovat dobré mezilidské vztahy nebo schopnost komunikovat. Pokud se zeptáte dostatečně velkého vzorku lidí, budou se neustále objevovat společné rysy a věci, které nebudete moci ignorovat. Tyto oblasti je třeba brát v potaz, a to i když s nimi zpočátku nesouhlasíte. Často máme totiž tendence brát naše odborné znalosti a aktivity jako samozřejmost, a tak je ani nepovažujeme za silné stránky.
Feedback tak nemusí reflektovat to, co si nutně o svém výkonu myslíte vy – naše osobní hodnocení bývá vždy přibarveno vlastními pocity, sebevědomím nebo naopak studem. Právě proto je důležité provádět RBSE cvičení, ať už samostatně, nebo v rámci týmu. Místo obyčejných pochval, které jsou sice příjemné, ale ne vždy dlouhodobě přínosné, budete moci konstruktivně zhodnotit všechny aspekty své práce, a tedy zefektivnit vynaložené síly a zároveň eliminovat aktivity, které vám zbytečně zabírají moc času a nevedou k úspěchu.
Podzimní well-being: 5 tipů, jak chránit své duševní zdraví
Dva typy štěstí: Proč rychlá radost nestačí a co přináší vnitřní klid?
Why Would You: Milujte svá guilty pleasures, budou vás také milovat