Ano, někdy je potřeba dát výpověď
Profimedia
Profimedia
Jde o takové zaměstnání, které nás může přivést k úplnému psychickému a také fyzickému kolapsu. Vládnou zde toxičtí a neetičtí lídři, kteří považují lidi za nástroj, jenž jim pomáhá dostat se tam, kam sami chtějí. Jsou motivováni osobními ambicemi a obvykle jim chybí sebekritické myšlení. Toxický šéf sice dokáže být velmi úspěšný v krátkodobém horizontu, ale z dlouhodobého hlediska zcela selhává. Nezvládne se stát silným, trvale efektivním vůdcem a vytvořit maximálně výkonný tým. Pak ovšem vzniká silná řetězová reakce. Pokud má nadřízený znaky toxického lídra, rychle kolem sebe vytvoří toxické prostředí, které se stává vysoce nakažlivým pro ostatní členy týmu. Protože i oni uvěří, že takto má správně vypadat pracovní politika.
Může jít jen o mírné neshody mezi kolegy. Člověk je individuální osobnost, má své názory, pocity a postoje. Proto je pochopitelné, že si kolegové často „nesednou“. Na začátku může jít o běžný nesoulad, popřípadě o mírný konflikt. Je ale důležité si uvědomit, že každý spor se může nebezpečně vyhrotit. A právě v té chvíli se pracovní konflikt často přenese do osobní roviny, kde se objevuje veřejné osočování, ponižování, pomluvy, zadávání nesmyslných úkolů… Tehdy jde o psychické násilí, které je známé také jako mobbing.
Odborný název pro šikanu. Označuje se jím nepříjemný život na pracovišti, útoky skupiny proti jednotlivci. Charakteristickými rysy jsou záludnost, skrytost a rafinovanost. O mobbingu lze hovořit, pokud se takové nepřijatelné chování objevuje minimálně jednou týdně. Někdy se za mobbing považuje i sexuální obtěžování na pracovišti. Především jde ale o pomluvy, tvrdou kritiku, systematický psychoteror, ničení sociálních vztahů mezi kolegy, vyhrožování fyzickým násilím, znevažování národnosti nebo vyznání.
Je specifický tím, že šikana přichází od šéfa. Jde o psychoteror, kdy nadřízený poškozuje podřízeného před jeho kolegy a ztěžuje mu jeho práci. I tento druh šikany se může vyvíjet a stupňovat. Za šikanu šéfem můžeme považovat přehnané kontrolování docházky, neschválení dovolené, nedocenění práce, zadávání velmi náročných úkolů, časté přesčasy, bezdůvodné vyhrožování výpovědí či přivlastňování si práce podřízeného.
Kdy je čas odejít a kdy naopak setrvat? Prvním řešením této situace může být okamžitý odchod ze zaměstnání, avšak nemusí být tím nejefektivnějším. Pokud šikanovaný opravdu uvěří, že vše, co kolegové řekli, je pravda, cítí se zlomený a nese si to s sebou i po odchodu z práce. Jednou z alternativ je jednoznačně vyjít s pravdou ven a řešit problém s vedoucím. Avšak nejsilnější schopností, jak se vyrovnat s mobbingem mezi kolegy, je, aby si oběť znovu vybudovala sebevědomí. A tehdy může nastat domino efekt – osobnostní vnitřní změna může vést i ke změně chování jeho okolí k němu samému.
Pokud však dlouhodobě cítíte v práci nepohodlí, trápí
vás velký stres, víte, že kariérní postup vás nečeká, ztratili
jste zaujetí pro svou práci, projevují se u vás zdravotní problémy,
trpí váš osobní život nebo se cítíte jako outsider, je
ten správný čas přemýšlet o změně práce. Jestliže jste přišli
o zapálení pro činnost, kterou vykonáváte, může to mít
mnohem fatálnější dopad na váš život než samotná změna
situace. Nezapomínejte, že v práci trávíte většinu času,
proto je důležité cítit se komfortně a spokojeně. Pak budou
i vaše výsledky vypadat lépe.
Na druhou stranu není nutné, abyste drobné konfikty,
neshody nebo momentální vyčerpání, řešili okamžitou výpovědí.
Důležitá je komunikace, pokud vám to pracovní
tým umožní. Řešit problémy v zárodcích je slibným krokem
pro spokojenější budoucnost.