5 signálů, kterými vám tělo říká, že jste ve stresu
Foto: Profimedia
Foto: Profimedia
Stres je znakem emocionálního nebo fyzického napětí, který se vyvíjel po tisíciletí – původně měl za úkol člověka chránit před nebezpečím, čímž zajišťoval jeho přežití. Dnes můžeme stres rozdělit na užitečný a škodlivý – v malé míře je totiž něčím, co může mít na naše tělo dokonce pozitivní vliv. V psychologii se mluví o takzvaném eustresu (tj. pozitivním stresu, který nás může nabudit a být tak krátkodobě užitečný) a distresu (tj. negativní stres s negativními důsledky na zdraví). Hranice mezi nimi je však nebezpečně tenká a mnohdy si zpočátku ani neuvědomíte, kdy jste ji překročili.
Stres a jídlo, potažmo správné stravování a procesy s ním spojené, spolu úzce souvisí. Podle odborníků dokáže krátkodobý stres snížit chuť k jídlu na minimum v důsledku uvolňování hormonu, který se nazývá kortikotropin, a ten společně s adrenalinem způsobuje redukci apetitu. V případě dlouhodobého stresu však začne pracovat hormon kortizol, který naopak chuť k jídlu zvyšuje a tělo tak začne vyžadovat větší a větší přísun energie – a to pochopitelně v podobě rychlých cukrů s nulovým benefitem pro vaše tělo. Tento fakt potvrzuje i lékař Philip Hagen, který tvrdí, že korelace mezi stresem a přibíráním na váze je nepopiratelná, a proto bychom se mu měli co možná nejvíce vyvarovat.
Mnozí experti se shodují na tom, že psychika má značný vliv na stav pokožky. Docent University of North Texas Health Science Center Mark Mummert poukazuje na to, že hormony a látky, které se během stresu uvolňují, mohou pokožku ovlivňovat v mnoha rovinách. Může způsobovat horší hojení kůže při zranění, mohou se zhoršovat již probíhající kožní problémy (akné, lupénka, ekzémy), setkat se ale také můžeme s vypadáváním vlasů či dokonce alopecií.
Vztahoví terapeuté potvrzují, že vysoká míra stresu má na sexuální touhu nemalý (a neblahý) vliv. Sexuální terapeutka a koučka Leigh Norén tvrdí, že ačkoliv se při sexu uvolňují endorfiny, které bojují s hormony stresovými, většina lidí tuto „terapii“ nevyužívá a naopak se sexu v období plném stresu vyhýbá. Důvodem jsou stresové myšlenky, které vysílají do mozku varování před možným nebezpečím. „Namísto rostoucí touhy se tak tělo i mysl zaměří na to dovést vás do bezpečí – a to ať už jde o splnění termínu v práci, nebo skutečné ohrožení vašeho života,“ doplňuje Norén.
… neboli bruxismus spojují odborníci právě s faktory, jako jsou stres, frustrace, hněv či úzkost. Skřípání zubů se projevuje nejčastěji ve spánku a dochází při něm nejen k mechanickému opotřebování zubů či zubní skloviny. Při delším trvání se mohou také objevit problémy s čelistními klouby. Druhotnými potížemi, které zpozorujete v bdělém stavu, jsou pak přetrvávající bolesti hlavy, které skřípání zubů doprovází, bolesti uší, čelisti či zatínání zubů během dne. Bruxismus se však dnes dá, samozřejmě mimo snížení a vyhnutí se stresovým situacím, snadno léčit. Pomoc naleznete v ordinaci stomatologa, který vám doporučí účinnou a rychlou léčbu, která váš problém vyřeší a zachrání vám tak nejeden úsměv.
Neuroložka Irene Katzan upozorňuje na fakt, že stres může způsobit záněty, hypertenzi či jiné cévní problémy. Zanedbání a neřešení těchto stavů může vést k infarktu nebo mrtvici. Odborníci mluví o tom, že pro 10–40 % lidí je největším stresorem práce. Lidé na vyšších pozicích jsou pak k těmto problémům náchylnější, velký stres ale zažívají také ti jedinci, kteří nemají svou práci pod kontrolou a jsou pod neustálým tlakem, týkajícím se jejich výkonu. Řešení? Snažte se dostat do situace, kdy budete mít práci pod kontrolou vy, nikoliv ona vás.