5 frází, které vás v práci staví do slabší pozice
Způsob, jakým mluvíte, výrazně ovlivňuje to, jak vás druzí vnímají – a na pracovišti to platí dvojnásob. Některé zdánlivě nevinné fráze mohou nenápadně oslabovat vaši autoritu i důvěryhodnost.
Profesní reputace nestojí jen na výsledcích, ale i na tom, jak o nich mluvíte. Jazyk, který volíte při poradách, v e-mailech nebo během prezentací, může působit sebevědomě a věcně, nebo naopak nejistě. Řada lidí si přitom ani neuvědomuje, že používá formulace, jež zbytečně zmenšují váhu jejich slov. Stačí drobná úprava a sdělení získá úplně jinou sílu.
Právě ve větách, které pronášíte téměř automaticky, se často skrývá víc, než si myslíte. Následujících pět frází patří k těm, které sice znějí nenápadně, ale ve skutečnosti vás mohou posouvat o krok zpět.
„Jen si chci ověřit…“
Slovo „jen“ patří mezi nejčastější jazykové zlozvyky v pracovním prostředí. Zmenšuje význam toho, co následuje, a vytváří dojem, že vaše sdělení není podstatné. Věta „jen si chci ověřit termín schůzky“ zní mnohem slaběji než prosté „ověřuji si termín schůzky“. Když toto nenápadné slovíčko vynecháte, dáváte najevo, že to, co říkáte, má váhu. A právě jasnost patří k nejviditelnějším znakům profesionální sebejistoty.
„Promiňte, že obtěžuji“
Omluva na začátku pracovního e-mailu nebo hovoru může znít zdvořile, ale často podkopává význam toho, co říkáte. Pokud je součástí vaší práce něco vyžadovat, konzultovat nebo koordinovat, není důvod se předem omlouvat.
Namísto fráze „promiňte, že obtěžuji“ zkuste přejít rovnou k věci. Pokud žádáte o něco nad rámec běžných povinností, můžete předem poděkovat nebo vyjádřit vděčnost. To působí mnohem profesionálněji než omluva za samotnou komunikaci.
„Nejsem na to odborník, ale…“
Tato věta se často objevuje těsně před tím, než vyslovíte názor, který má smysl. Paradoxně si však ještě před jeho vyřčením snižujete kredibilitu. Pokud jste byli přizváni k diskuzi, existuje k tomu důvod. Není proto nutné upozorňovat na své limity pokaždé, když sdílíte vlastní pohled. Pokud si nejste jistí, můžete své stanovisko formulovat jako hypotézu nebo návrh. Vyhnete se tím zbytečnému sebezpochybnění a ponecháte prostor pro věcnou debatu.
„Myslím si, že…“
Opatrné formulace mohou působit jako pojistka pro případ omylu. Ve skutečnosti však často vyvolávají dojem nejistoty. Pokud pracujete s daty, zkušeností nebo jasnými argumenty, není třeba je rámovat jako pouhý dojem.
Rozlišujte mezi faktem, odhadem a přesvědčením. Tam, kde mluvíte o ověřených informacích, formulujte sdělení přímo. Pokud jde o názor, můžete použít „domnívám se“ či „navrhuji“, které zní věcněji než často opakované „myslím si“.
„S radostí pomohu s čímkoli“
Ochota je ceněná vlastnost, ale příliš obecná nabídka vás může zavést k úkolům, které nemají strategickou hodnotu. Tato formulace z vás snadno udělá první volbu pro drobné, nahodilé úkoly, jež vás profesně neposouvají dál.
Místo obecného slibu nabídněte konkrétní dovednost. Například: „Mám zkušenost s přípravou prezentací pro klienty, mohu se ujmout této části projektu.“ Tím jasně vymezíte, v čem spočívá vaše přidaná hodnota, a současně si ochráníte svůj čas.
Tereza Zajíčková
Beauty a self-care redaktorka vyhledávající (a bořící) mýty kolem krásy a zdravého životního stylu si při psaní ráda zdokonaluje i vlastní pečující rutinu, která je pro ni stejně důležitá jako šálek dobré kávy.
Změna času 2025: Kdy začíná zimní čas a v kolik bude tma?
Únava z informací: Proč nás neustálé zprávy nutí vypínat notifikace?
Why Would You: Psí život nikdy nebyl lákavější
