MUDr. Ondřej Měšťák: Trendy v plastické chirurgii se v různých zemích výrazně liší
Foto: archiv klienta
Foto: archiv klienta
Na klinice Esthé plní ženám sny o plnějším dekoltu, v nemocnici Na Bulovce rekonstruuje prsa po onkologických onemocněních. Z nemocnice si občas zaskočí na stáž do zahraničí nebo kongres. Přitom stíhá svědomitě pečovat o rodinu, a ještě sleduje současné trendy na sociálních sítích. Inovativní přístup k oboru je mu vlastní, proto se MUDr. Ondřej Měšťák rozhodl rozšířit své pole působnosti i na Instagram. Vytvořil originální videa, která plastickou chirurgii přibližují široké veřejnosti, zbavují ji mýtů a ozřejmují lidem, že nejde o medicínu pro horních deset tisíc.
S tím kalendářem máte bohužel pravdu, termíny mám opravdu nasmlouvané na dva roky dopředu. Cílem úspěchu je pečlivé plánování, nulová prokrastinace a zejména nadšení. Nový seriál videí má název AestheticGuide a přiznám se, že točit mě ho strašně baví. Kromě obsahu hodně řeším i technické zpracování, docela na tom ulítávám. Prvotní přípravy trvaly poměrně dlouho, samotné natáčení epizod je už ale rychlovka. Myslím si, že videa a sdílení obsahu o plastické chirurgii je skvělý způsob, jakým můžeme lidem přiblížit obor reálně a bez mýtů. Teď jsme si museli dát chvíli pauzu, ale těším se, že budeme brzy pokračovat.
Neskutečné množství témat nás napadalo už při brainstormingu, když jsme seriál vymysleli. Pro nás plastické chirurgy jsou to témata v podstatě běžná, stokrát jsme o nich mluvili. Po zběžném „průzkumu trhu“ se ale ukázalo, že právě mnohdy ty nejbanálnější věci lidi nejvíc zajímají. Inspirací jsou pro mě teď i otázky pacientů, vždy si je rovnou zapisuji. Opravdu chci, aby každý viděl, co a jak, a o čem plastická chirurgie je. První epizody budou spíše informativní, takříkajíc „v sedě“, ale do budoucna diváky doufám vezmu i do plasticko-chirurgického terénu.
V zásadě ano, i já prsa operuji asi nejčastěji. Ale oblastí, které mě v oboru baví, je rozhodně víc. Například nosy, taky omlazení obličeje nebo operace břišní stěny. Na klinice plastické chirurgie na Bulovce je mým zaměřením zase péče o ženy s nemocemi prsu. Tam jsem taky absolvoval specializační výcvik. Postupem času jsem začal být dokonalým tvarem prsu jako chirurg posedlý, jeho tvar je pro mě daleko důležitější než velikost. Variant operací je spousta a výběr ideální kombinace technik pro danou pacientku, jak v estetické, tak rekonstrukční chirurgii, je vzrušující proces.
Doporučuji oboje. Nejdokonalejší zvětšení poprsí – pracovně tomu říkám Aston Martin mezi operacemi prsu – je kombinace obou metod.
Požadavky a trendy se liší v různých zemích celkem výrazně a povídání o nich by bylo na samostatný článek. Jako příklad uvedu Brazilian Butt Lift (BBL), který je ohromně populární v celé Americe. Odebraná tuková tkáň z jedné části těla se vpraví do oblasti hýždí a docílí se tak plnějšího, většího pozadí. V Evropě po takové úpravě touží zatím jen minimum žen. Možná je to jen otázka času, a i tady bude trendem tvar, přibližující se erotickému symbolu Věstonické venuše.
To je strašně variabilní v závislosti na typu problému, se kterým pacientka přichází. Část pacientek skutečně odmítáme. K tomu, aby se ve svém těle cítily lépe, není třeba chirurgického zákroku, občas stačí konzultace s plastickým chirurgem a ujištění, že jsou krásné. Každý rozhovor s lékařem, ať už jde o plastického chirurga nebo jiný obor, je tak trochu psychoterapie. Záleží na pacientce, jak moc se o problémech otevře během konzultace. V této oblasti je mým velkým vzorem táta (doc. MUDr. Jan Měšťák CSc.), který dokáže pacientky neskutečně zpracovat.
Že si každá žena může dovolit malé vylepšení zevnějšku a tím upravit to, jak se cítí uvnitř a před svým okolím, je určitě výhodné. Samozřejmě do té doby, dokud se zachová přirozenost vzhledu. A náš vzhled skutečně ovlivňuje velké množství věcí, ať už se nám to líbí nebo ne. Tlak na krásu a hodnocení podle vzhledu není výsadou západní civilizace, jak se lidé mylně domnívají. Ještě větší vliv má třeba u některých primitivních kmenů v Africe. Vnímání krásy máme všichni vyryté hluboko v podvědomí, hodnotíme ji nevědomě a má vliv na sociální interakce u všech lidí bez výjimky.
Zbrzdilo. Jsem trochu workoholik, alespoň co jsem se doslechl z okolí, ale to byl možná právě důvod, proč jsem měl těžší průběh nemoci. Celkově se už cítím dobře, stále ale přetrvávají zrakové obtíže. Zaplaťpánbůh se to zlepšuje. Věřím, že se brzy vrátím do práce v plné síle. Budu se ale snažit myslet víc na vlastní zdraví a poupravit životní styl. Tryskem to zkrátka nejde pořád. Občas musíte i do poklusu.