Versace ruší přehlídku na milánském fashion weeku. Tahle zpráva proběhla módními médii jako šoková vlna. Místo ní se má odehrát „intimní akce“ k uvedení nového kreativního ředitele Daria Vitaleho. V kontextu módního světa, kde debuty připomínají korunovace, působí ticho spíš jako poplach.
Známý insider BoringNotCom okamžitě přilil olej do ohně a upozornil na napjatou atmosféru v zákulisí, kterou podle jeho zdrojů provází spory o vizi i její realizaci. Vitale měl sice představit projekt s jasnou strategií, ale výsledky údajně neodpovídaly očekáváním, a právě proto byla zářijová show zrušena. Podle zákulisních informací navíc Vitale nastoupil do značky ještě před finálním dokončením akvizice, a tak současní majitelé jednoduše nechtějí investovat do přehlídky, jejíž plody by sklízel někdo jiný.
V posledních měsících se podobná dramata vrší. Nejčastějším zdrojem napětí je náraz starého a nového světa. Kreativní ředitel přichází se svým týmem a očekává, že se přizpůsobí značka, ne on. Výsledkem jsou výměny celých kreativních oddělení, konflikty s vedením, úniky informací a frustrace uvnitř brandu. Nejde přitom jen o styl, ale i o geografii. Ve chvíli, kdy se značka řídí z Milána, ale její kreativní ředitel žije v Los Angeles a v kanceláři se objeví jednou za měsíc, je jasné, že napětí na sebe nenechá dlouho čekat. Na britské scéně se navíc šíří zvěsti o dvou renomovaných designérech, kteří opakovaně neplatí svým zaměstnancům.
Vždy, když se v módě mluví o turbulentním zákulisí, bývá první na ráně právě kreativní ředitel. Často bývá označen za nezvládnutého vizionáře, který se neumí přizpůsobit. Ale co když není problém v něm, ale v systému? Dnešní módní domy se řídí korporátními strategiemi, investory a kvartálními výsledky, a právě ty určují, co se bude tvořit. Oproti devadesátkám, kdy měl Tom Ford díky zoufalství vedení volné ruce a vytvořil ikonickou kolekci pro Gucci, dnešní ředitelé dostávají jen přesně vymezený prostor. Na jedné straně se od nich očekává vlastní rukopis, na straně druhé nesmí vybočit z brandového manuálu. Dnes dělají kreativní ředitelé to, co chtějí firmy.
Koho má kreativní ředitel vlastně uspokojit? Vedení? Zákazníky? Nebo sám sebe? A co se stane, když se všichni rozhodnou chránit jen své marže bez ohledu na to, že z módy mizí duše? Značná část nové generace designérů je navíc neústupná, tvrdohlavá a nepřístupná změně. To spolu s firemním tlakem vytváří prostředí, které je toxické pro všechny a hlavně pro výsledný produkt. Místo módy se tak často tvoří kompromis. A kompromis, který se bojí riskovat, nikdy nebude revolucí.
V době, kdy se každé rozhodnutí měří optikou okamžité návratnosti investic, nezbývá prostor pro druhé šance. Kde Yves Saint Laurent dostal prostor po neúspěchu, tam dnes nastupuje ticho, výpověď nebo přehlídka za zavřenými dveřmi. Chybí odvaha, tolerance k chybám i trpělivost. Co zbývá? Přetlak, frustrace, úniky informací a články plné neověřených drbů, které ale, jak víme, často odhalí víc než oficiální vyjádření.
Expert na beauty, estetickou medicínu a hodinařinu, který se se čtenářkami Harper’s Bazaar dělí o své znalosti v rámci své rubriky Beauty Insider.
Jaké boty budou trendy toto léto?
Které letní trendy vyzkoušet ještě před koncem léta?
Pařížský fashion week: triumfy, zklamání, nové začátky