Z pařížských ulic až na Wimbledon. Vějíř je nečekaným hitem letošního léta

Když móda potká tropické teploty

Pokud rádi sledujete street style během fashion weeků, pak jste si jistě všimli jednoho nenápadného pařížského hrdiny. S rostoucími teplotami totiž módní insiderky vytahovaly z kabelek skládací vějíře, které se během několika dní staly nedílnou součástí outfitů podobně jako sluneční brýle nebo láhev s vodou. Některé módní domy dokonce rozdávaly vějíře přímo hostům, kteří v tropických teplotách čekali na začátek přehlídky.

Vějíř ovládl i Wimbledon

Že se vějíř letos vrací do každodenního života, ukázal i Wimbledon. Letošní ročník provázely vysoké teploty a skládací vějíře se v hledišti objevily téměř stejně často jako slamáky nebo sluneční brýle. Nechyběl ani v rukou princezny Catherine, která během finálového víkendu v Royal Boxu několikrát sáhla po malém krémovém kousku. Papírové vějíře rozdávali návštěvníkům i samotní organizátoři, takže se z praktické pomůcky stal nenápadný, ale nepřehlédnutelný doplněk celého tenisového turnaje.

Vějíř z módy nikdy nezmizel

Vějíř se přitom ve světě módy objevuje už desítky let. Karl Lagerfeld z něj udělal součást své nezaměnitelné image a pravidelně ho nosil nejen v soukromí, ale i během módních přehlídek. 

V nedávné minulosti se k němu vrátil také Christian Louboutin, který spojil síly s legendární madridskou dílnou Casa de Diego, kde od poloviny 19. století vznikají ručně vyráběné vějíře. K tomuto doplňku se hlásí také španělská značka Loewe, která dlouhodobě čerpá z místní řemeslné tradice. A letos na něj vsadil i Dior, který do své letní kolekce Dioriviera zařadil elegantní dřevěný vějíř s květinovým motivem. 

Doplněk s dlouhou historií 

Možná vás překvapí, že historie vějíře sahá až do starověkého Egypta, odkud se postupně rozšířil do Číny, Japonska i Evropy. Zatímco v Asii byl po staletí nedílnou součástí každodenního života i umění, na evropských královských dvorech se proměnil v symbol elegance, společenského postavení i tichého společenského dorozumívání.

Existoval dokonce takzvaný jazyk vějíře, kterým ženy údajně dokázaly vyjadřovat emoce nebo posílat nenápadné vzkazy. Podle tehdejších příruček mohl jediný pohyb vějíře vyjádřit mnohé. Přiložení ke rtům údajně znamenalo „polibte mě“, otevření vějíře v pravé ruce souhlas a pomalé ovívání naopak nezájem. Dnes se ale odborníci shodují, že takzvaný jazyk vějíře byl spíše dobovou módní legendou než způsobem, jakým ženy skutečně komunikovaly. 

Časy, kdy vějíř patřil do rukou šlechty, jsou dávno pryč. Jeho největší přednost ale zůstala stejná – umí být krásný i užitečný zároveň. A věřte, že až se vrátí další vlna veder, stane se vaším nejvěrnějším společníkem.