Jako by to bylo včera, co jsme opěvovali fuchsiovo-magnetovou obsesi kreativního ředitele značky Pierpaola Piccioliho, která vyvolala kolosálně pozitivní ohlasy široké veřejnosti – „cokoliv“ od Valentino bylo vidět na míle daleko. Bylo to tedy skoro jako déjà vu vidět v publiku tu samou barvu, zářící jako slunce a oslňující už na dálku. #MaybeTooMuchPink
Jeho „think pink“ strategie byla populární, jelikož dodala šedé době sofistikovanou extravaganci, po které (stále) toužíme. Jak tedy zachovat onen oslavný element v rámci každodenního oblečení, které již nebude tak explicitní? Právě na tuto otázku dokázal (absolutně bez kompromisu) odpovědět ve své letní kolekci.
Nude monochrom ještě nikdy nevypadal tak elegantně a sexy jako v přiléhavých cut out midi s kápí nebo na androgynních oblecích s péřovým lemem. Nahá kůže letos sehrála speciální roli v jeho kolekci – byla stavebním kamenem skoro všech looků, které měly buď zcela splynout s tělem, nebo naopak vytvořit dynamický kontrast s nekonečnou sytostí Valentino barev. Skoro všechny topy a šaty odhalovaly záda nebo boky a „nahé“ topy v odstínech mocha a slonové kosti tak byly dokonalým spojencem mimosově žluté maxi sukně, flitrovaných maxi kalhot v sytě zelené nebo bílé košile s odhalenými rameny. Naopak volné šaty s kápí potištěné logem „V“ měly zcela splynout s tělem modelky, a tak kreativní ředitel aplikoval logotyp na celý obličej, ruce i nohy. #WhyNot?! Speciální pozornost si však zaslouží ona neuvěřitelně hypnotizující textura některých kusů. 3D efekt volánových košil, flitrované midi v karmínové nebo overalové sety s cutouts à la burlesque rozhodně splnily svůj účel, ale flitrované plisé na kabátu? To vůbec jde? Oslava života podle Pierpaola Piccioliho zřejmě nemá žádné hranice.