Seznamte se: Lucie Václav – z modelingu k prezentaci své kolekce na Paris Fashion week

Jaká byla tvá cesta v návrhářství?

Dlouhá. V módě jsem se začala pohybovat ve 14 letech, kdy mě na ulici oslovil scout ze Studia91. Začala jsem tak cestovat a pracovat pod Studiem91 a následně pod Czechoslovak models. Co se týče školy, tak rodiče si úplně nepřáli, abych se věnovala módní tvorbě, takže jsem jako svůj první titul vystudovala VŠE, a to konkrétně Fakultu mezinárodních vztahů a diplomacie, a navzdory své nevoli jsem se v tomto oboru i pohybovala. Po nějaké době jsem se rozhodla odjet do Londýna, vrátit se k tomu, co mě baví, a zkusit štěstí tady. Šla jsem na London College of Fashion na Womenswear a založila jsem si vlastní značku LUCIE VACLAV LONDON (zkráceně LVFD LONDON)

Jak dlouho ti trvalo značku postavit na nohy a který moment změnil její osud? 

Vlastně zas tak dlouho ne, protože jsem měla jasnou vizi a úspěch přišel hned s první kolekcí, kterou jsem vydala před dvěma lety. Potom šlo všechno strašně rychle. Začala se ozývat média, stylisti, celebrity. Telefon mi nepřestával zvonit. Tohle je právě skvělé na Londýnu. Tohle je síla města, protože tady je móda brána státem jako zcela seriózní průmysl, a ne pouze jako alternativní umění. Zkrátka vážně, možná někdy až moc.

Dokázala bys porovnat možnosti pro mladé návrháře v Čechách a Británii? 

Určitě. V Čechách, ačkoliv máme skvělé návrháře a ohromný talent, tak toho prostoru zas tolik není, protože chybí trh a podpora státu. Tady je například pod Ministerstvem průmyslu a obchodu celé oddělení na podporu módu a jejího exportu. Já jsem se třeba dostala do mentoringového programu, kdy jsem měla vlastního poradce – státního úředníka, který mi radil, jak na export, web, daně atd. A vše bylo financované státem.  

Specializuješ se převážně na slavnostní oblečení a red carpet. Tvé kusy jsou festive a jako stvořené pro večírky – jak moc se tato niche vzpamatovala po covidu? 

Specializuju se převážně na party, occasion wear a red carpet – a řekla bych, že tahle část módy byla po covidu naprosto skvělá, protože během covidu všechny luxusní značky začaly dělat teplákovky a já je nikdy dělat nechtěla, takže jsem naopak během covidu navrhla svoji první party kolekci. Když pak byl covid na ústupu a kolekci jsem vydala, klienti šíleli! Neměla jsem ani dost oblečení na prodej.

Jak moc covid obecně ovlivnil tvou tvorbu? 

Ovlivnil hlavně moje prodeje, protože na začátku to bylo logisticky složité. Hodně dílen a továren bylo zavřených, plus Brexit nám vůbec nepřidal – dva měsíce po Brexitu nešlo v podstatě nic poslat ani přivézt do země a cestovat se ještě taky nedalo kvůli covidovým opatřením. Potíže má ale země kvůli Brexitu doteď.

Tentokrát jsi prezentovala na Paris Fashion Week – nejprestižnějším týdnu módy, kam se posledních několik let sjíždí největší brandy. Jak jsi k této myšlence přišla a jak jsi ji realizovala? 

Paris Fashion Week by měl být cílem pro všechny brandy v mojí kategorii. Je to mekka módy. Navíc do Paříže se v poslední době sjíždí nejvíce nákupčích. Takže jsem se připravovala tak půl roku.

Jak vypadal celý logistický proces?

Museli jsme převést kolekci vlakem s asistenty. Vlak jsme zvolili kvůli již zmíněnému Brexitu – dostat i jen vzorky přes britskou celnici je někdy docela logistický oříšek. S ostatním pomohla agentura na místě. Navíc jede přímý vlak z centra Londýna do centra Paříže a celé to trvá pouze dvě hodiny.

Co bylo nejlepším momentem celé přehlídky? 

Určitě finále a vidět to, jak oděvy vypadají v pohybu na těle. To, jak šaty ožijí na mole, nemůžeš ničím nahradit. Navíc ta energie na přehlídce je naprosto neskutečná.   

Plánuješ rozšířit značku i na český trh – účastnit se MBPFW, WE'RE NEXT nebo Designbloku?   

Možná, ale o tom až příště. :)