Hororové filmy nejsou zrovna mainstreamovou záležitostí – strach zcela určitě není něco, po čem bychom v našich každodenních životech prahli. A právě proto se možná pro mnohé návrháře stávají velkou inspirací. Nachází krásu v pocitu nebezpečí, temnotě a morbiditě, od které se sice odvracíme, ale ve skutečnosti ji máme v sobě.
Horor má zvláštní schopnost. Umí zhmotnit emoce, které se jindy neodvažujeme pojmenovat ani představit. Proto mnozí návrháři skládají poctu filmovým režisérům, kteří umí naše strachy zosobnit a zhmotnit. A často tak, že v nich následně nacházíme krásu.
Když se blíží Halloween, stojí za to si připomenout několik kultovních děl, jež zanechala stopu nejen v kinematografii, ale i v estetice módních domů, které se ji rozhodli přenést do nositelného umění (i každodenní uniformy).
The Silence of the Lambs (Mlčení jehňátek, 1991) – Gareth Pugh, Giambattista Valli
Anthony Hopkins jako Hannibal Lecter – klidný, inteligentní, avšak smrtící. Právě jeho ikonický kožený náhubek inspiroval britského návrháře Garetha Pugha, který jej přetvořil do podoby kovové masky kombinované s temně vínovými rty. Giambattista Valli zase oživil noční můru z filmového plakátu: nočního motýla posadil na ústa modelky jako tichý symbol posedlosti. Letos ve stejném stylu aplikovala Allina Liu modelkám na rty orchidej.
The Shining (Osvícení, 1980) – Prada, Gucci
Kultovní hotel Overlook a jeho děsivá symetrie se vryly do paměti nejednoho návrháře. Prada se inspirovala detailem dětského svetru malého Dannyho, zatímco Jun Takahashi z Undercover oživil dvojčata v modrých šatech s krajkovým límcem. Americká značka The Blonds v roce 2013 dokonce proměnila ikonickou scénu s rozbitými dveřmi v print na šatech. A dokonce celou kampaň Kubrickovi věnoval Alessandro Michelle krátce před svým odchodem z domu Gucci.
Rosemary's Baby (Rosemary má děťátko, 1968) – Calvin Klein, Prada, Altuzarra
Éterická krása a nevinnost Mii Farrow se stala symbolem nevinnosti na pokraji zoufalství. Její krátký účes a pastelové šaty z šedesátých let inspirovaly Calvin Klein i Pradu, jež na molo vyslaly „zástup Rosemary“ – bledých, křehkých, s modrými šaty a pohledem upřeným do neznáma.
Carrie (1976) – Rodarte, Calvin Klein, Dior
Královna školního plesu se stala jednou z nejčastěji „vizuálně citovaných“ hrdinek vůbec. A to nejen díky naprosto šokující scéně, která všem uvízla v paměti, ale také díky vnitřní proměně hlavní hrdinky. Rodarte tento obraz převedlo v éterickou róbu z bílého a rudého tylu, Calvin Klein jej v roce 2018 pojal doslova: modelka v dlouhé červené róbě se stala živým obrazem zkázy a pomsty. A zapomenout nemůžeme ani na rudou haute couture kolekci Johna Galliana pro Dior v roce 2006.
Birds (Ptáci, 1963) – Alexander McQueen, John Galliano
Tippi Hedren a hejno rozzuřených ptáků – vizuál, který fascinuje i po šedesáti letech. Alexander McQueen se k tomuto filmu vrátil hned několikrát: jednou skrze šaty pokryté peřím, jindy prostřednictvím dokonalého kostýmku s perlovým náhrdelníkem, poctou Hitchcockově chladné blondýně. Stíny ptáků pak ožily i na kabátech Rochas nebo ve vizuálech Johna Galliana.
Hellraiser (1987–2018) – Thom Browne, Junya Watanabe
Pinhead, démon s hlavou plnou hřebíků, je nepravděpodobný hrdina módních přehlídek, a přesto se stal symbolem fascinace hranicí mezi krásou a odporem. Supreme mu věnovalo celou kolekci, Thom Browne a Junya Watanabe zase modely zahalené do tkanin posetých kovovými hroty. Slavnou postavu z knihy Cliva Barkera jsme také mohli vidět v kolekci designéra Marka Mitanovskeho, zatímco inspirací pro celou kolekci byla Garethu Pughovi v roce 2018.
Bride of Frankenstein (Frankensteinova nevěsta, 1935) – Thom Browne, Hedi Ackerman, GORM
Klasická elegance třicátých let, bílé šaty a ikonický účes se stříbrným melírem podél spánků. Chanel ji připomněl při své haute couture přehlídce v roce 2010, Dior oživil její podobu téhož roku v éterických bílých šatech a Thom Browne pak přetvořil její siluetu do avantgardních tvarů s dlouhými rukavicemi.
Nezávislá značka GORM jí vzdala poctu upcyklovanými šaty sešitými z asymetrických kusů látky a Bella Hadid se stala „temnou nevěstou“ Haidera Ackermanna na přehlídce FW 2020/21.
Dracula (1992) – Robert Wun, Area
Ikonické kostýmy, které pro film vytvořila oscarová designérka Eiko Ishioka, se staly legendou. Alexander McQueen jim vzdal hold hned několikrát – v krajkových róbách, černých kloboucích i krvavě rudých pláštích, zatímco John Galliano v roce 2009 přenesl na molo atmosféru východoevropských legend, kde nás okouzlil tajemnými závoji, (děsivě) chladnou melancholií. Model svalového brnění (z nabíraného tylu) na couture přehlídce 2024 ukázal Robert Wun a přímou referencí bylo texturované body a kožená bunda od Area z roku 2020.
The Hunger (Hlad, 1983) – Alexandre Vauthier, Saint Laurent
Kultovní snímek s Catherine Deneuve a Davidem Bowiem, kde se upírství pojí s elegancí osmdesátých let, je spíše vizuální podívanou pro milovníky módy než pro fanoušky hororů. Minimalismus a ostré, skoro až futuristické linie vytvořily obraz aristokratické nesmrtelnosti. Gucci ve své kolekci FW 2012 oživil androgynní siluetu Bowieho v černém obleku, Alexandre Vauthier na jaře 2018 přetavil Deneuveinu chladnou smyslnost do zlatých lamé šatů, Elie Saab v haute couture kolekci 2016 přidal dramatické rukávy a temné odstíny sametu. A Saint Laurent o rok později celý tento dekadentní svět přenesl zpět na molo – s černým smokingem, rudými rty a pohledem, který zabíjí stejně rychle jako okouzluje.
Korzetové topy se opět vrací, jak je obléci tentokrát?
5 IT kabelek tohoto podzimu
Levi’s představuje kolekci jaro/léto 2022, která je plná barev, pohodlí i stylu