Módní fanoušci po celém světě žhavě diskutují o debutu JW Andersona pro francouzský dům Dior, kam nastoupil coby nový kreativní ředitel. Byť jsme již byli svědky jeho debutové kolekce pro muže, byla podle mnohých pouhou “předehrou” - upoutávkou na novou estetiku domu, kterou jeho kreativní vize nabídne (nejspíše na celou nadcházející dekádu dopředu).
Jeho historické reference domu Dior byly bravurně schované - neopomenul například Junone šaty vypadající jako hora okvětních lístků (naposledy oblečené Natalie Portman před dvěma lety), které přepracoval k obrazu svému, přičemž element okvětních lístků zároveň aplikoval do jabotů na košilích.
Krajku nechal mluvit za sebe - představil ji jako slip on šaty s důmyslnou, avantgardní konstrukcí, které si s sebou Anderson přinesl coby svůj signature styl.

Skládané elementy “delf” šatů (které návrhář představil již v pánské kolekci na cargo šortkách) vypadaly o to lépe na minisukních a šatech. Bar jacket představil v nové siluetě - zkrácené, o něco více oversize a hlavně namířené dozadu. A nošené s minisukní.

Byly zde i tzv. zigzag cut, balónové sukně, plisé a mašle. Hodně mašlí. A to skoro všude - šatech, sukních, sandálech, včetně košil a kápí, kterými navázal na romantický odkaz z pánské kolekce (a “domácího” Brama Stockera). Byly zde geniálně konstruované plisé kalhoty nebo sako s vykrojenými kapsami, které byly doslova kusem nositelného umění, avšak Anderson diváky svou avantgardou neumořil. Tíhu sofistikovanosti rozbil moderním minimalismem, na který u Diora (zatím) nejsme zvyklí: džínové minisukně, nízké kalhoty, legínové a teplákové soupravy.

Samostatnou pozornost si pochopitelně zaslouží doplňky - mistr IT kusů obuvi a kabelek své fanoušky nezklamal a nabídl masivní mules i ultra pohodlně vypadající loafery ve stylu Lady Dior, kterou mimochodem čeká malý facelift…