Lucie Tomišková: Chaos na míru

Když jsem ve čtrnácti letech nastoupila na střední uměleckoprůmyslovou školu, maximalismus a kreativní eklektismus pro mě byly přirozeným stylovým jazykem. Na této půdě vládl individualismus více než kdekoliv v okolí. A tak jste mě tu mohli potkat v šatech ušitých ze záclony, s natáčkami na hlavě, velkými kruhy v uších, ve vintage dřevákách, s obrovským křížem na krku nebo v sérii roztomilých korzetů ze sekáče. Hyperstimulační šatník, pokusy a omyly, byly způsob, jak si pohrát se svou identitou, které chyběla kotva. Samozřejmě to byla také doba grunge estetiky – a ta si lépe našla cestu na uměleckém území než na chodbách sousední obchodní akademie.
Upřímně tedy, po dlouhém uctívání posvátného minimalismu, derivátního stylu a zdrženlivosti jsem si v poslední době již vyhlížela něco „více“.

Here we are

Několik sezon zpátky se móda velmi přesvědčivě tvářila, že tichý luxus je lékem na všechno. Zdálo se, že utiší nezkrotné snílky, vymýtí bohémské tendence, spasí módní byznys – protože jde přece o rozumné a nadčasové volby a zázračně kultivuje zmatené šatníky, nastolí „zen“ a odstraní stylová dilemata. Díky přesným a bezpečným návodům také eliminuje zmatené hledání nebo nejisté módní přešlapy. Chvála čistému uhlazenému vzhledu, samozřejmě!
Uniformita je skvělý nástroj pro organizaci a přehled, díky ní lépe zapadnete, je to srozumitelný společenský kompas. A pravidla jsou zas od toho, aby se přepisovala. Módní prognostici však hlásí: „Forget quiet luxury, chaotic customisation is what you need now!“

Pojem chaotic customisation, vytvořený platformou WGSN, je v podstatě vším, čím tichý luxus není. Je to exces a osobitost bez hranic. Je to návrat maximalismu, eklektického vrstvení, výstředního párování oblečení i chaotický moodboard, lehkovážnost, entuziasmus.
Že přichází převrat a odklon od minimalistické, rafinované éry, bylo ve vzduchu cítit. Po letech šablonovitých stylingů a instagramových účtů v neutrálních barvách a se stejnými kabelkami jde o přijetí stylů, které vyčnívají. Podle módních insiderů lidé začínají vyjadřovat potřebu individualismu a sebevyjádření a právě takový vzhled reaguje na psychologickou touhu osvobodit se od společenských očekávání a umožňuje lidem předefinovat jejich vlastní estetiku a hodnoty.

Nejextravagantnější módní ikony – čím se proslavili Anna Piaggi, Isabella Blow nebo Daniel Lismore?

Na nositelném a decentním není nic špatného. Organizovaný kapsulový šatník je jistě skvělým základem. Že se ale dav ubírá novým směrem, signalizovala například nedávná vlna custom přívěsků na kabelkách à la Jane Birkin. V poslední době jde ale spíše o tendenci odtrhnout se od generických tiktokových definic trendů. Tedy na rozdíl od tradičního pojetí módních trendů, které krouží kolem specifické estetiky, je „chaotické přizpůsobení“ o větší alchymii. Je to velkolepější přístup, trochu jako kutilství, který předjímá kulturní posun k osobitějšímu stylu.

Nepolapitelnost

Předpovídané trendy ukazují, že zájem o přehnané a individualistické ozdoby bude u mladých spotřebitelů v příštím roce velký. V praxi tedy budeme vrstvit, zdobit, oslavovat jedinečnost a sebevyjádření v těch nejdivočejších a nejneumírněnějších formách. V podstatě jde o to vytvořit nepolapitelnou identitu, která se vymaní z digitálně generického a neosobního prostředí.
Přívěsky na kabelkách tak byly jen slabou předzvěstí. V nejnovějších kolekcích najdete nezařaditelné výstřední řemeslné kreace kabelek (výšivky, květiny, střapce) u Bottega Veneta, háčkované a zdobené Chloé, Miu Miu… a další. Poskytují nabídku nejjednoduššího způsobu, jak aktualizovat váš zdrženlivý šatník doplňky.

Tuto náladu již delší dobu signalizovala také neutuchající vlna vintage obsese. Spolehlivým indikátorem toho, kam společnost směřuje, je vždy Miuccia Prada. A když společně s Rafem Simonsem vypustila na molo v rámci kolekce pro jaro/léto 2025 eklekticky oděné modelky, mnohé první dojmy značily nepochopení. Miuccia ale ví, co dělá – nastavuje zrcadlo společnosti. Do hry se přesně včas vrátil také král eklektického maximalismu, Alessandro Michele, se svou neochvějnou estetikou. Tu servíruje navzdory očekáváním, s vrstvami a vrstvami inspirovanými vintage módou, podivínskými klobouky, bižuterií, rukavičkami, opojností starého Hollywoodu, mašlemi, krajkou a puntíky. Zkrátka neředěný hédonismus. Anthony Vaccarello přispěl dekadentním sexy brokátem, gypsy šaty a explozí barev, které aplikoval v modelech obleků a kravat à la Wall Street. Andreas Kronthaler přiblížil ducha Vivienne Westwood současným rozmarům, ubral na excentrismu, dramatu a punku a dodal více lehkosti či autentického stylu ulice a svobody, jako byste si namixovali vlastní jedinečnost.

Redefinice

Kam tedy mířím? Je jasné, že jedním z největších trendů pro letošek je zkrátka nebýt trendy. Jak už to bývá, s přibližně třicetiletou pravidelností, nejspíš se právě formuje povstání a revoluce proti příliš rafinovaným trendům – antiklub. Nicméně, jak již bylo poznamenáno, je také pravdou, že bychom se my, co o módě píšeme, mohli vyvarovat až moc přesnému popisu nového stavu mysli módy – protože nastavením dalších parametrů popíráme smysl pro spontánnost. V konečném důsledku je chaotické přizpůsobení o návratu k více analogickému přístupu ke stylu. A ten se samozřejmě může stejně snadno projevit ve stoicismu a minimalistických tendencích.
Pokud ale máte chuť si tento rytmus přirozené rovnováhy trochu užít, než se umírněnost opět dostane ke slovu, a také proto, že móda je zábava, pak „Let´s get loud“!