Když byl Jonathan Anderson jmenován kreativním ředitelem Dioru, šlo o víc než jen o další změnu na módním trůnu. Znamenalo to sjednocení dámských, pánských i haute couture kolekcí pod jedinou kreativní vizi – něco, co značka zažila naposledy v éře Christiana Diora samotného. Anderson, který dlouhodobě působí i u Uniqlo a JW Anderson, má za úkol nejen oživit prodeje, ale také nastolit novou estetickou kontinuitu, která by mohla být vzorem pro celý trh.
Kolik kolekcí je příliš?
Jen pro představu, Anderson bude zodpovědný až za 18 kolekcí ročně. Z toho deset spadá pod Dior, čtyři pod JW Anderson, dvě u Uniqla a k tomu samozřejmě capsule kolekce, spolupráce a výběrové projekty. V době, kdy celý módní svět volá po zpomalení, zní tahle rovnice jako šílenství. Jenže Andersonova síla spočívá právě ve schopnosti vytvářet kolekce s ucelenou vizí, aniž by se utopil v přebytku. Loewe je důkazem. Pánské a dámské kolekce zde tvoří jeden silný celek, aniž by nutně potřebovaly každá vlastní show.
Zpomalit znamená přežít
V posledních měsících pozorujeme trend, kdy i ty největší značky začínají prezentace omezovat, nebo je alespoň slučovat. Mnohé přecházejí na lookbooky, prezentace za zavřenými dveřmi, nebo slučují pánské a dámské přehlídky. Anderson má ideální pozici, jak tuhle změnu potvrdit. Proč by Dior nemohl následovat příklad Loewe nebo Bottegy Venety a předvádět společné kolekce méně často, zato důsledněji?
JW Anderson jako laboratoř zpomalení
Zatímco u Diora zřejmě dál pojede mašinérie destinací, pre-kolekcí a haute couture bez odpočinku, u JW Andersona má návrhář daleko větší volnost. Jeho značka si mohla dovolit roční pauzu, aniž by přišla o pozornost médií nebo prestiž. To ukazuje, že i v módě, která je posedlá rychlostí, může mít absence stejný efekt jako přítomnost, pokud za ní stojí silná identita.
Work smarter, not harder?
Módní svět aktuálně balancuje mezi přežitkem starých zvyků a tlakem nové generace, která volá po smyslu, udržitelnosti a opravdovosti. Jonathan Anderson je talent své generace a Dior pod jeho vedením může být laboratoří, kde se přestane klást důraz na kvantitu, zato začne na kvalitu. Ne snad proto, že by návrhář nezvládl 18 kolekcí ročně. Ale protože v roce 2025 už konečně víme, že méně může znamenat více.