Jak utopit The RealReal aneb konec značkových second handů (nejen) v Čechách?

V tuto chvíli neexistuje rychleji rostoucí segment módy než přeprodej. Online platformy jako The RealReal nebo Vinted nabírají na popularitě, jelikož se mnozí zákazníci naučili nakupovat zboží z druhé ruky. Dává to perfektní smysl – ceny jsou výhodnější, nákup přes aplikaci je jednodušší, a navíc zákazníky nemusí tížit svědomí z koupi nové věci, čímž by jinak přispívali k nadprodukci. Potenciál tohoto sektoru byl velmi rychle adaptován platformami jako Farfetch nebo Zalando, které spustily segment pre-owned, kde nabídka roste s každým dnem. Éru stigmatizace second handů tak můžeme oficiálně ukončit, a to nejen ve jménu udržitelnosti.

Mnohé luxusní značky nad myšlenkou second handů dříve ohrnovaly nos – pyšnily se tím, že jejich zboží zkrátka není pro všechny. S luxusní módou se dříve pojil celý zážitek – návštěva butiku ve vyhlášené čtvrti, káva a/nebo šampaňské coby pozornost podniku, prezentace novinek domu atd. Tyto doby již dávno pominuly a spotřebitelé nic z toho v dnešní rychlé době nepotřebují. Stačí jim vlastnit svůj vysněný kus, a to za tu nejlepší cenu. Hodnota těchto výrobků totiž s časem neklesá, stejně tak ani spotřebitelská poptávka.

Své o tom ví své značka Apparis – kdykoliv, když klienti posílali žádosti o dodání vyprodaných či loňských kusů, je zákaznická služba odkazovala na prodejce pre-loved módy jako právě The RealReal. Pro značku tak po čase vyvstala otázka, proč by brand nemohl svým zákazníkům nabídnout tento samostatný segment pod vlastní střechou – v dubnu letošního roku byla proto představena na webu záložka ReApparis, nabízející kusy svých starších kolekcí z druhé ruky. Ke stejnému kroku se mimochodem odhodlal i COS.

Pro mnohé brandy se jedná o racionální krok – proč by měly přicházet o klienty, kteří prahnou po jejich zboží? V případě luxusních značek to může být velkým přínosem pro obě strany. Koupí nošeného kusu přímo od zdroje bude mít zákazník jistotu, že se nejedná o padělek (což kvůli nedávnému skandálu platformu The RealReal málem stálo reputaci). Bližší propojení se zákazníkem může mít i další výhodu, a to regulaci nadprodukce. Předpokládat poptávku je skoro nemožné, a v případě, že značky budou mít k dispozici veškerá čísla o prodejích in-house, může být zamezeno výrobě kusů, o které nebudou spotřebitelé jevit (předpokládaný) zájem. Jedná se tak o win-win s umělou pachutí udržitelnosti.

Z toho důvodu začaly mnohé brandy hledat způsoby, jak integrovat prodeje svých kusů z druhé ruky. S tím mají pomoct mladé společnosti jako Reculate, od kterých se očekává řešení pro vytvoření zcela nového ekosystému pro luxusní hráče. Když si můžete koupit ojetý Mercedes přímo z autorizovaného autosalónu, proč byste si nemohli koupit second hand kabelku přímo od Celine?

V případě, že by se značky opravdu rozhodly získat i tento segment, musely by zcela změnit své dodavatelské řetězce tak, aby umožňovaly zpětný odběr těchto kusů – autentizace, opravy, sklady a případně i nové obchody by však mohly znamenat logistickou noční můru. Značky proto budou muset spočítat, zda investice do nové logistiky nepřevýší jejich finanční ztráty za nadprodukci a také ušlý zisk z nenasycení světové poptávky.