New online era is coming. Představujeme nový web HARPER'S BAZAAR

Digitální nahota je in, poděkujte Jeanu Paulu Gaultierovi

Zapomeňte na výstřihy a průhledné látky, dnes se nosí digitální tělo.
Oli Egler
——
22. června 2022

Y/Project

Existovala snad někdy doba, kdy by nahota nebyla populární? Fascinace ženským tělem se nejen nevytrácí, ale díky sociálním sítím a virtuální realitě (která už není jen futuristický koncept) je stále diskutovanějším tématem ve společnosti. Ať už v kontextu body positivity, standardů krásy, nebo toho, „co je vlastně žena” – otázky, na kterou se zdráhají odpovídat už i vědci a politici.

Průhledné šaty Megan Fox od Muglera nebo naked dress Marilyn Monroe – historický artefakt, který Kim Kardashian v rámci svého několikaminutového výstupu na Met Gala stihla zničit, jsou však záležitostí předešlého milénia. Na jejich místo přichází nový fenomén – digitální nahota. Ten představuje jistý vizuální oxymoron – halí ženské tělo do látky digitálně vykreslující křivky a erotogenní zóny, aniž by jejich majitelce vytýkal explicitní vulgaritu.

Nejedná se však o žádnou průkopnickou ideu, základy tohoto trompe l’oeil (oklamání zraku) položil už v 90. letech sám Jean Paul Gaultier, a to svými kolekcemi Cyberbaba a Les Tatouages. Průhledné látky v podobě přiléhavých topů a slip šatů použil coby plátno, na které otiskl buď tetování (ano, fake rukávy vzešly právě odtud), anebo kombinaci digitálních vzorů ve stylu tehdy ještě neexistujícího upcyklingu.  Návrhářova inspirace však pramenila spíše z obdivu forem Venuše Mélské, (sub)kultur a optiky těla nežli z digitální revoluce. Právě podobný koncept iluze nahoty můžeme vidět dnes v podání potetovaných catsuits Marine Serre a šatů s body printem od Y/Project, Loewe nebo Balmain – které se mimochodem až moc podobají tvorbě návrhářky Sinead Gorey. Raději zcela pomlčíme o nedávném faux pas brandu Syndical Chamber, který novou kolaboraci Jeana Paula Gaultiera a Lotty Volkove reinkarnující naked dress nazval nepovedenou kopií jejich šatů. Takže nejdřív Syndical Chamber okopírovali šaty JPG, návrhář nato vytvořil nový collab, načež byl osočen z plagiátorství sám sebe? #TooMuchFashion

Pokud se ale podíváme na méně explicitní inspirace, najdeme zajímavé updaty, které pouze rozšiřují původní nápad o nové interpretace se zcela novým konceptem. Zatímco některé kusy jsou photoshopovou verzí retušující tělo do nerealistické kardashianovské „dokonalosti”, jiné naopak působí jako obrana proti digitální tělesné dysmorfii pomocí rozpixelovaných teček. Fyzické tělo tak zůstává ukryto pod neprůstřelnou vestou lákající pozornost pouhou vizuální iluzí spočívající ve hře stínů, vycházející z archetypálních referencí Freuda a Junga. Symbolizuje tak tento nový trend opravdovou podstatu digitální éry, kdy je skutečnost vnímána na principu relativismu?

Nahota je odteď oficiálně jen optický klam – o důvod víc si dopřát jeden extra kopeček gelata.

Objednejte si předplatné Harper‘s Bazaar

Časopis Harper‘s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu