Český šperk: Tereza Bílá

Kdybyste nebyla šperkařkou, kým byste byla?

Pravděpodobně bych se nadále pohybovala v jiném kreativním oboru. Moje předchozí zkušenosti sahají od rolí jako art directorka přes tvorbu krátkého dokumentu až po práci na konceptech a kampaních v módě a set designu, takže bych se možná vydala znovu tímto směrem – nebo bych se ponořila hlouběji do oblasti psychologie a lidské identity. Baví mě propojovat estetiku s emocemi a příběhy lidí.

Nejkrásnější kus, který jste kdy vyrobila – pro koho, co a kdy? A čím jste se inspirovala?

Myslím, že ten nejkrásnější kousek je yet to come. Právě pracuji na novém autorském designovém projektu, který bude mnohem osobnější a esteticky výjimečný. Propojí můj přístup k návrhům s něčím, co mnoho žen obdivuje. Nechci zatím prozradit víc, ale bude to velká změna a posun od demi-fine k fine šperkům.
Z těch už vytvořených kousků pod značkou Still life bych zmínila originální perlový náhrdelník, který jsem nedávno tvořila na zakázku pro zákaznici. Přála si symbol životního rozhodnutí. Nakonec to nebylo jen o samotném šperku, ale hlavně o jeho významu. To jsou momenty, kdy cítím, že tato práce má smysl.

Kdybyste měla svou tvorbu shrnout do tří slov, která by to byla?

Autenticita, ženskost (a její síla), transformace – ta, která přichází ve chvíli, kdy si šperk nasadíte a cítíte, že k vám patří.

Co vás na práci nejvíce baví a motivuje?

Určitě kreativita a samotný proces – od první myšlenky až po chvíli, kdy si někdo šperk oblékne. Fascinuje mě, jak dokáže dodat sílu, stát se symbolem určitého okamžiku nebo sebevyjádření. A také samotná změna a vývoj – nejen mé vlastní tvorby, ale i lidí, kteří naše šperky nosí a propojují je se svými příběhy. Je krásné sledovat, jak se šperk nestává jen doplňkem, ale součástí identity.

S jakým materiálem nejraději pracujete a proč – čím je unikátní?

Stříbro a perly. Stříbro mě fascinuje svou tvárností, barvou a tím, jak se přizpůsobuje designu a formě. Je pevné, ale zároveň umožňuje jemné detaily. Perly zase tím, že každá je jiná, stejně jako každý člověk. Líbí se mi, že nejsou dokonalé, a přesto v sobě nesou jedinečnost.

Co je naopak ve šperkařském řemesle nejhorší?

Asi ta neustálá potřeba obhajovat hodnotu ruční práce a bojovat proti masové produkci. Lidé dnes často vnímají šperk jen jako spotřební věc, ale ručně vytvořený kousek v sobě nese úplně jinou energii, příběh a hodnotu.

Jak se za roky práce změnila estetická stránka vaší tvorby a co bylo impulsem?

Myslím, že moje tvorba se nyní stala autentičtější. Dříve jsem možná víc řešila trendy a co se bude líbit, dnes je pro mě důležitější nadčasovost a osobitost každého kousku. Velký vliv na mě mělo to, že jsem se víc ponořila do svého vlastního příběhu a kořenů – i proto teď vzniká kolekce Bila, inspirovaná místem, kde jsem vyrůstala. Bude to pro mě hodně osobní kapitola. Už brzy.

Měla by se šperkařina posouvat spolu s inovacemi (3D, diamanty z laboratoře aj.), nebo zůstávat věrná tradicím?

Obojí má své místo. Ve  značce Still life se stále držíme tradičních technik, ale myslím, že inovace mají smysl, pokud dávají šperku nový rozměr, aniž by se z něj vytratila duše.

Šperk, který nosíte jako talisman nebo amulet?

Jeden ze starších prstenů, který jsem vytvořila ještě v začátcích značky. Je pro mě připomínkou toho, kde jsem začínala a kam se moje cesta posouvá.
Momentálně ale nosím prototyp – kousek z mé nové autorské kolekce Bila Studio, kterou plánuji odhalit v průběhu příštích několika měsíců mimo značku Still life. Je pro mě velmi osobní – připomíná mi několik krásných vzpomínek z dětství a důvod, proč jsem kreativní člověk. Myslím, že ho už nesundám.

Koho z kolegů máte nejraději a proč?

Nejraději mám lidi, kteří jsou autentičtí, dělají svou práci srdcem a přistupují k ní zodpovědně. Myslím, že mám ve svém týmu štěstí. Ať už jsou to řemeslníci, se kterými spolupracuji ve studiu, nebo inspirativní ženy, které mé šperky nosí. Každý, kdo se mnou sdílí vizi, že šperk může být víc než jen trendy ozdoba, si získá mé uznání.