Český šperk: Pavlína Zak a umění nechat zlato promluvit

Zlato, které si hledá vlastní cestu, organické struktury a šperky, jež nelze přesně zopakovat. Pro českou šperkařku Pavlínu Zak je jedinečnost víc než estetickým principem – je přirozeným způsobem tvorby. V kolekci SINGULAR propojuje tradiční zlatnické postupy s intuicí a krásou náhody, zatímco v projektu MOMA Kokoška se obrací k tématu mateřství, přírodním motivům a poutům, která přetrvávají napříč generacemi.
Oli Egler
——
27. října 2026

Foto: Lukáš Dvořák

Pavlína Zak vstupuje do nové kapitoly své tvorby. Její autorský rukopis se dál vyvíjí a stále výrazněji se v něm odráží touha po tvůrčí svobodě, experimentu a hledání nových možností tradičního zlatnického řemesla. Nová kolekce SINGULAR, postavená na technice organického tavení zlata, je přirozeným vyústěním tohoto hledání. Každý šperk vzniká jako neopakovatelný originál, jehož výslednou podobu spoluutváří samotný materiál, intuice i řemeslná zkušenost. Vedle této kolekce se Pavlína Zak představuje také v projektu MOMA Kokoška, který vznikl ve spolupráci s návrhářkou Josefínou Bakošovou a otevírá téma mateřství, rodinných pout a příběhů, jež si předáváme napříč generacemi. Dvě odlišné tvůrčí polohy spojuje jedno: přesvědčení, že šperk může být mnohem víc než pouhým objektem – může nést osobní význam a stát se součástí našeho vlastního příběhu.

Vaše nová kolekce SINGULAR vychází z autorské techniky organického tavení zlata. Jak jste k této technice dospěla a co vás na ní nejvíce fascinuje?

Tato technika propojuje několik tradičních zlatnických postupů, které používám trochu jiným způsobem. Tekutému zlatu nechávám hledat si vlastní cestu. Je to svým způsobem alchymie. Pracuji s teplotami, sleduji barevnost kovu a reaguji na to, co se přede mnou odehrává. Nejvíce mě fascinuje objevování hranic toho, kam až mě zlato pustí. Neustále mi nabízí nové tvary a možnosti. Výsledek nikdy není stejný a nelze ho přesně zopakovat.
K organickému tavení jsem dospěla postupně. Na začátku stál vlastně omyl. Krásný omyl, který mě přiměl zkoušet další varianty a hledat nové cesty. A v tom pokračuji dodnes.

Při tvorbě necháváte zlato volně plynout a formovat se do přirozených, neopakovatelných struktur. Jakou roli v tomto procesu hrají náhoda, intuice a vaše řemeslná zkušenost?

Řekla bych, že všechny tři složky jsou v tomto procesu zastoupené poměrně vyrovnaně. Technika pracuje s krásou náhody, silou intuice i nezbytnou řemeslnou zkušeností. Nejde pouze o roztavení kusu kovu, ale také o jeho nasměrování a formování. Důležitá je příprava a představa o tom, jakých výsledných forem chci dosáhnout. Pak už nechávám zlato pracovat, měnit se a téct.
Do procesu různě zasahuji, nikdy však tak, abych potlačila přirozený charakter vznikajícího šperku. Zároveň musím neustále myslet na jeho technickou stránku. Právě tady se uplatňuje řemeslná zkušenost a znalost materiálu. Je potřeba vědět, co bude fungovat, jakou pevnost šperk potřebuje a co musí vydržet při běžném nošení. I v tak intuitivním procesu je proto důležité najít rovnováhu mezi svobodou tvorby a řemeslnými pravidly.

Každý šperk z kolekce SINGULAR je originál, který nelze přesně zopakovat. Je pro vás tato neopakovatelnost především estetickou hodnotou, nebo v ní vidíte i hlubší souvislost s jedinečností člověka, který šperk nosí?

SINGULAR je pro mě spíše postojem než kolekcí. Je to směr tvorby, o kterém vím, že mě naplňuje. Už nějakou dobu cítím, že nejsem člověk, který chce tvořit velké kolekce a vyrábět série stejných šperků. Taková práce mě nenaplňuje. Potřebuji mít volné ruce a tvořit šperky, které jsou neopakovatelné.
Přeji si, aby byl šperk jedinečný stejně jako člověk, který ho nosí. Není to pro mě jen estetická hodnota nebo zajímavá souvislost. Je to moje vlastní přesvědčení a přirozený způsob, jakým chci tvořit.

Většina vašich šperků vzniká na míru. Do jaké míry se necháváte vést přáním klienta a do jaké míry samotným materiálem? 

Vše začíná oslovením ze strany klienta a jeho představou. Někdy přesně ví, co hledá, a společně už jen ladíme detaily. Jindy zkoušíme různé změny a úpravy, hledáme možnosti a směr, kterým se vydat. Občas začínáme úplně od začátku a postupně vznikají návrhy i představy o tom, jak by mohl výsledný šperk vypadat.
V obou případech však více či méně vycházíme z mé vlastní tvorby. Mám velkou radost, že si mě klienti hledají právě díky ní. Zároveň se do šperku otiskuje i jejich osobnost a příběh. Mají možnost vnést do něj něco svého, což mě na celé spolupráci baví snad nejvíce.
Samotný materiál nám dovoluje opravdu hodně, má však samozřejmě své limity. Právě hledání možností a cest, jak propojit představu klienta s tím, co nám zlato dovolí, je součástí celého procesu. Zatím jsme vždy dokázali najít cestu k výslednému šperku.

Ve své předchozí tvorbě jste zdůrazňovala význam klasických šperkařských postupů, které ráda využíváte netradičním způsobem. Jak na ně kolekce SINGULAR navazuje a v čem pro vás představuje nový tvůrčí krok?

Myslím, že SINGULAR je odpovědí na otázky, které jsem si kladla posledních několik let. Kam má moje tvorba směřovat? Jak pracovat tak, aby mě tvorba skutečně bavila a naplňovala?
Kolekce vznikla naprosto přirozeně jako výsledek mého dosavadního hledání. Není to pro mě uzavřený celek, ale směr, který se bude dál proměňovat a reagovat na nové podněty i mé vlastní zkušenosti. Už teď se těším na to, co všechno mi ještě nabídne.

Vedle kolekce SINGULAR jste vytvořila také MOMA Kokošku ve spolupráci s návrhářkou Josefínou Bakošovou. Kolekce pracuje se dřevem, surovým růženínem a motivem kokošky pastuší tobolky. Jak vznikl její příběh a co vás oslovilo na propojení šperku, oděvu a tématu mateřství?

MOMA Kokoška pro mě představuje propojení několika řemesel i dvou autorských příběhů. Sama si vyřezávám formy do hruškového dřeva, do kterých následně ručně vyklepávám srdčité tvary rostliny kokošky pastuší tobolky.

Vše začalo kolekcí TOBĚ, kterou tehdy Josefína vytvořila pro svou dceru. Byla krásná, něžná a velmi osobní. Oslovila mě s otázkou, zda bych k šatům nevytvořila také šperk. Téma mateřství pro mě tehdy bylo ještě poměrně vzdálené, ale zaujala mě možnost reagovat na její příběh vlastním způsobem. Josefína vytvořila šaty pro svou dceru a já šperk pro svou maminku.

Intuitivně jsem vycházela z přírodních motivů a hledala jemné, nenápadné tvary. Tak jsem objevila rostlinku kokošku pastuší tobolku, která v sobě spojovala vše, co jsem hledala: nenápadnou krásu, přirozenost i symboliku.
Vznikla tak kolekce, která odkazuje na pouto mezi matkou a dcerou i na přirozený koloběh života. Na růst, vývoj a předávání něčeho, co nás přesahuje a pokračuje dál.

Když se podíváme na SINGULAR a MOMA Kokošku vedle sebe, každá kolekce vypráví jiným způsobem o jedinečnosti, vztazích a osobním významu šperku. Co chcete svou tvorbou předávat dnes a kam byste ji chtěla v následujících letech posunout?

Přála bych si, aby mé šperky dělaly radost a stávaly se součástí lidských příběhů. Aby byly oslavou i vzpomínkou a nesly osobní význam pro toho, kdo je nosí.
V hlavě mám několik nápadů a projektů, které bych v budoucnu ráda uskutečnila. Chtěla bych dál hledat možnosti propojení člověka se šperkem a šperku s člověkem, a to nejen prostřednictvím nových kolekcí. Ráda bych svou tvorbu posunula dál a propojila šperk ještě s něčím navíc.
Zároveň už vím, že některé věci potřebují svůj čas. Nechci je uspěchat. Těším se, až všechny tyto myšlenky dozrají a já je budu moci představit.

Oli Egler

Tři věci, které ji nikdy nepřestanou fascinovat, jsou módní historie, kultovní filmy a to, jak někdo může přežít jediný den na bezkofeinové kávě.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu