Česká designérka a fotografka Markéta Márová založila svou značku Antipearle v roce 2009. Její šperky si rychle získaly popularitu mezi designérkami, umělkyněmi a fashion redaktorkami a již o tři roky později získala značka Antipearle prestižní cenu redaktorů na Designbloku v kategorii Šperk a značka byla taktéž nominována na cenu Czech Grand Design. V roce 2015 otevřela kamenný obchod v centru Prahy, kde dnes pracuje její tým dvaceti lidí, přičemž na kontě mají už dvacet kolekcí.

Kdybyste nebyla šperkařkou, kým byste byla?
Vystudovala jsem fotografii, tak bych asi zůstala u toho, focení mám moc ráda.
Nejkrásnější kus, který jste kdy vyrobila – pro koho, co a kdy? A čím jste se inspirovala?
Nevyrábím na zakázku, ale vymýšlím kolekce jako celek, takže speciální šperk jen pro jednoho klienta nevyrábím často. Snažím se, aby mé kolekce byly celistvé, a tím mohl zákazník více navnímat design jak na náhrdelníku, tak na prstenu nebo náramku.
Kdybyste měla svou tvorbu shrnout do tří slov, která by to byla?
Láska, radost a hoooodně práce. (úsměv)
Co vás na práci nejvíce baví a motivuje?
Vznik nové kolekce je vždy obohacující proces. Nevíte, jestli nový design bude mít úspěch. To je na tom asi to nejkrásnější a nejvíce motivující... proces tvorby a napětí, jestli se to bude líbit.
S jakým materiálem nejraději pracujete a proč – čím je unikátní?
Já pracuji výhradně s kovem, jak zlatem, tak stříbrem. Raději mám zlato, má stabilnější vlastnosti a také hodnotu. Koupě zlatého šperku je zároveň investicí. V poslední době mě baví čím dál víc práce s kameny, hlavně s brilianty.
Co je naopak ve šperkařském řemesle nejhorší?
Neumím říci, že by bylo něco nejhorší... Asi mě trošku trápí nedostatek lidí, kteří by se tímto řemeslem zabývali. Je totiž krásné.
Jak se za roky práce změnila estetická stránka vaší tvorby a co bylo impulsem?
Sama jsem se touto myšlenkou nikdy nezabývala, ale nejspíš je to směr více do punku, kterým jsem začínala. V posledních letech se více soustředím na kusy menší, které můžete doplnit dalšími šperky i z jiných kolekcí, a ta propojenost mě baví, vše dohromady krásně ladí.
Měla by se šperkařina posouvat spolu s inovacemi (3D, diamanty z laboratoře aj.), nebo zůstávat věrná tradicím?
Na to se nedá odpovědět jednoznačně. Tradice jsou třeba a opouštět je by byla velká škoda v jakémkoli odvětví řemesla. Nicméně jsem člověk, který naprosto respektuje pokrok, a inovace jsou jeho součástí.
Šperk, který nosíte jako talisman nebo amulet?
Nemám oblíbený šperk, většinou mě baví nosit šperky z nových kolekcí, abych si je i já zažila a stále je zkoušela. Samozřejmě mám ale vždy vztah ke šperkům, které dostanu od lidí, kteří pro mne něco znamenají a které mám ráda.
Nejvíce asi od mých dětí. Koho z kolegů máte nejraději a proč?
To po mně vůbec nemůžete chtít. (úsměv)
Každý designér šperků je specifický a líbí se určitému segmentu zákazníků. A to je to, co se počítá, rozmanitost je skvělá věc, a hlavně má klient na výběr z mnoha typů designů, což je fajn.