Balenciaga: tato značka (již) není pro Gen Z

Dům Balenciaga čeká velmi vzrušující období plné barev, objemu a nových siluet. Byť značka nejspíše utratí svůj gimmickový nádech, který byl pro nejmladší generaci anti-fashion příznivců chlebem a solí, možná půjde o organické navázání na novou kapitolu…
Oli Egler
——
6. října 2025

Foto: Spotlight

Od svého nástupu na pozici kreativního ředitele domu Balenciaga rozdělil Demna Gvasalia módní svět na dva nepřátelské tábory – ty, které jeho anti-fashion vizi milovali a ty, co oplakávali starou estetiku zakladatele domu.
Zatímco dříve by se dům držel svého kreativního vizonáře v čele po dlouhé dekády, dnes změna vedení připomíná spíše povinný facelift každou dekádu – jen tak pro „osvěžení“. Tyto změny občas bývají velmi radikální – jak je tomu v případě Balenciaga. Z Demny (dnes působícího jako kreativní ředitel Gucci) na Pierpaola Piccioli (dříve působícího ve Valentino).

Bylo zcela předvídatelné, že nyní domu zavládne zcela nový rozměr – Demnova temná, osobitá estetika, která zde pustila velmi hluboké kořeny, zanechala velmi silný odkaz. Takový, z něhož není lehké se jen tak ze dne na den vymanit. Balenciaga si vybudovala silnou pozici jako značka pro nejčerstvější generaci fashionistů, zatracujících staré konvekce a jakýkoliv mainstream.

Novou roli Picciolimu by proto záviděl jen málokdo. Právě zde se ukázal jeho skutečný talent a charakter, protože dodal přesně to, co měl. Bylo zde vše, co u něj tak milujeme – objem, barvy, siluety. Přičemž však vzdal poctu jak Balenciagovi samotnému, tak i z velké části Demnovy. Navázal totiž na jeho vizuální jazyk tak, aby dům nepřišel o své stávající klienty (zcela), avšak zároveň získal novou podobu, která mu nepochybně sluší.

Byť bychom mohli najít hned několik přepracovaných archivních looků, hlavní (a nejspíše jedinou opravdovou) inspirací návrháři byly balonové tzv. sack šaty z roku 1957, které byly v té době „protilátkou“ na obsesi diorovským new lookem. 
Byly zde i klasické Demnovské kusy – už jen strohý styling, kožené crop topy, tailored kalhoty v černé byly vizuálně příjemných echem doznívající éry.
Piccioli však této temné stránce dodal své typické objemy a skulpturální siluety, syté barvy a couture techniky detailů jako třeba aplikace peří na objemných sukních. To vše nastylované s úzkými stiletto a sametovými žabkami.

Ukázal také malé preview několika nových kabelek domu, které výrazně zredukovali své objemy i design. Po gimmickovém designu a doplňcích nebyla ani zmínka (aneb no more Labubu), avšak svůj comeback měla city bag v (staro)nových barvách.

Oli Egler

Tři věci, které ji nikdy nepřestanou fascinovat, jsou módní historie, kultovní filmy a to, jak někdo může přežít jediný den na bezkofeinové kávě.

Objednejte si předplatné Harper’s Bazaar

Časopis Harper’s Bazaar
Předplatné

Podobné články

Sleduj nás
na instagramu