All’s Fair: nejhorší seriál roku, který i přesto chcete vidět

Murphy se proslavil svým seriálem American Horror Story, který diváky bavil neuvěřitelných 12 sezón – z hororového seriálu (sledovaného převážně mladým publikem) se proměnil ve vizuálně (i herecky) nadupaný projekt v broadwayském stylu, kterého chtěl být každý součástí. Proto se Murphyho vize později rozrostla o seriály American Crime Story, Monster (kde jeho nejnovějším počinem byl příběh Eda Geina v hlavní roli s Charliem Hunnamem) nebo Retchen.

Každý z těchto seriálů se však dá shrnout do dvou aspektů, které opakuje stále dokola – koexistence dechberoucí krásy a monster uvnitř každého z nás. V jeho tvorbě se tak snoubí (navenek) krásní lidé, perfektní styling, glamour a luxus, a na straně druhé onu krásu vyvažuje morbiditou, obscénností a děsy nejtemnějšího lidského nitra. A to tak, že svůj pohled nemůžete odvrátit ani od jednoho.

Jeho nejnovější počin, soudní drama All’s Fair, mělo být dalším triumfem – glamourem a hvězdným obsazením nasáklým seriálem o mocných ženách, které sází na drahé rozvody a ještě dražší kabelky. Jenže výsledkem je něco, co by se dalo popsat jako Ally McBeal po lobotomii s přídavkem vůně Gucci Bloom. Přesto existuje jeden důvod, proč se na tuhle (podle mnohých kritiků) katastrofu podívat. Ne kvůli ději (ten se rozpadá rychleji než manželství klientů hlavních hrdinek), ale kvůli outfitům, které jsou natolik přepálené, že si zaslouží vlastní advokátní licenci.

Když se seriál stává fashion show

Co Murphymu nemůžeme upřít, je jeho smysl pro styl – šatník Kim Kardashian coby právničky Allury Grant je milostný dopis značkám Balmain, Mugler a pochopitelně Skims (duh!). Naomi Watts jako Liberty Ronson volí elegantní minimalismus s nádechem 90. let: bílé kostýmky, strohé linie a perly. Její postava má velmi zvláštní styl vyjadřování, v tomto případě možná uděláte lépe, když vypnete zvuk a pouze budete sledovat tuto překrásnou módní přehlídku pro LA (rozvedené) housewives.

A pak tu je Teyana Taylor jako Milan, která do kanceláře přináší energii runwayového debutu Versace: latex, barvy a střihy, co popírají gravitaci i nedokonalost ženského těla. V momentě, kdy se objeví na scéně, zapomenete, že sledujete seriál o právničkách, a začnete se ptát, zda náhodou neprobíhá natáčení nového videoklipu.

V seriálu nechybí ani Murphyho oblíbenkyně, Sarah Paulson. Její Carrington „Carr“ Lane má být ostrá, chladná právnička s démonickým charismatem – ale ve skutečnosti působí jako karikatura z telenovely. A to i přesto, že její talent diváci již ocenili v několika Murphyho seriálech American Horror Story, People vs. O. J. Simpson i Retchen.

A pak je tu herecké eso – Glenn Close, která se v roli mentorky Diny Standish snaží přinést do příběhu hloubku. Ale ani její pohled, který by zvládl zlomit ocel, nezachrání scénář, který ustupuje do pozadí s každou minutou.

Vypněte zvuk a užijte si podívanou

Zatímco scénář vyvolává otázky, zda tvůrci slyšeli o pojmu „přirozený dialog“, kostýmy zcela přebírají kontrolu. Každá scéna vypadá jako vystřižená z módního editorialu – ženy v hedvábí diskutují o zradě, zatímco záběry na jejich Louboutin podpatky se stávají emocionálním vrcholem epizody.

Ať už se Liberty hádá s manželem klientky o šperky za 40 milionů dolarů, nebo Allura rozbíjí své manželství mezi estetickými procedurami, všechno působí jako estetická meditace nad tím, co všechno se dá koupit. V jejich případě asi vše, kromě soudržného scénáře.

Pokud jste se styděli za to, že koukáte na And Just Like That nebo Emily in Paris, tohle je ještě horší. All’s Fair působí jako experiment, jak špatně napsaný scénář může být, než si toho někdo všimne, nebo než lidé přestanou sledovat. Stejně jako Murphyho Monstra – je to tak děsivé, že se nemůžete přestat dívat. Říkejte tomu vizuální fast food: víte, že to nemá žádnou výživovou hodnotu, ale prostě musíte ochutnat.